Cestování s dětmi

Cestování obecně dětem rozšiřuje obzory – učí je poznávat nové kraje, zvyky, životní rituály apod. Učí je samostatnosti, lépe si navykají na různé životní změny, může je naučit vážit si toho, co mají, a dává příležitost se učit se cizí jazyky. Něco jiného je ale cestování s malými dětmi, protože to s sebou nese určitá rizika a omezení. A právě tomuto tématu se tento článek bude (hlavně) věnovat.

Dá se vůbec cestovat s malými dětmi? Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď už jen proto, že si každý pod pojmem cestování představí něco jiného a u dětí záleží značně na jejich věku. Někdo jako cestování bere hodinovou cestu k babičce, jiný týdenní pobyt na all-inclusive zájezdu, během kterého navštíví jedinou turistickou zajímavost a další několikaměsíční expedici, kdy spí každý den na jiném místě. Protože je tento web určen primárně pro nezávislé cestovatele, další text bude určen pro poslední typ cestování. Nicméně určité pasáže jsou samozřejmě využitelné i pro ostatní formy.

Novorozenci (cca děti do 1 měsíce věku)

S takto malým dítětem se rozhodně nedoporučuje cestovat – rizika jsou příliš vysoká!

Kojenci (děti do 1 roku)

Nalijme si čistého vína – cestování na delší vzdálenosti není pro kojence nejvhodnější. Důvodů je celá řada:

• V dopravních prostředcích se mohou nakazit nějakou přenosnou nemocí.
• Většinou nemají dokončené obvyklé očkovací schéma, takže zdravotní rizika jsou vysoká.
• Kojenci mají jemnější pokožku a méně pigmentu, proto by neměli vůbec pobývat na přímém slunci.
• Kvůli teplotám či vyšší teplotě snadněji hrozí dehydratace.
• Při cestování letadlem kojence často bolí uši – někteří to sice snáší dobře, jiní celou cestu probrečí.
• A v neposlední řadě se takto malé děti těžko adaptují na rychlé klimatické změny, naopak mají rádi stabilní prostředí domova, známé tváře, zaběhlé rituály a svoji vlastní postýlku.

  Jako nejvhodnější dovolená pro rodiny s malými kojenci se nabízí asi po domovině České republiky či blízkém okolí. Pokud si vzdálenější cestu nedovedete odpustit, zkuste nejprve zvážit, zda vám vaši ratolest během pár dnů nemůže někdo pohlídat. Ale samozřejmě ne všichni mají k dispozici obětavé příbuzné, chtějí se kvůli cestě vzdát kojení nebo si dovedou pár dní bez miminka představit. Cesty do tropů ale prozatím rozhodně doporučené nejsou. Nebyli byste sice první ani poslední, kdo se tam s miminkem vypraví, ale rizika jsou dosti velká.

  Samozřejmě existuje i alternativní pohled. Dobrodruzi, kteří cestují i s dětmi ve velmi nízkém věku, často říkají, že nejvhodnější na cestování je právě kojenecký věk. To zejména, pokud je dítě kojené – strava je tak vždy po ruce. Kojenci většinu/mnoho času prospí, jsou „skladná“ a nikam neutečou. Dalším kladným argumentem pro cestování s malými dětmi je, že si pak lépe na cestování zvyknou a jsou pak mnohem přizpůsobivější.

  Batolata (děti 1 – 3 roky)

  I těmto dětem klimatické změny příliš neprospívají, takže je výběr destinace a typ dovolené potřeba bedlivě zvážit. Není nutné se omezovat na ČR, ale nadále se rozhodně nedoporučuje cestovat do tropů.

  Předškolní děti (děti 3 – 6 let)

  V tomto věku dost záleží už na individualitě a zdravotním stavu dítěte. Cesty do tropů jsou už méně rizikové a mnoho rodin se tam již vypraví, ale pediatr Vám takovou cestu nejspíš i tak ještě nedoporučí.

  Školou povinné děti (od 6 let výše)

  Tyto děti zvládají obvykle bez větších problémů cesty (rozumné) kdekoliv v Evropě i mimo ni.

   

  Ve stručnosti: s novorozenci si dovolenou raději odpusťte, cesty do tropů nejdříve s předškoláky a u kojenců a batolat dobře volte destinaci.

Zde najdete popis hlavních zdravotních rizik spojených s cestováním s dětmi a praktické rady jak je minimalizovat.

Průjmová onemocnění a dehydratace

Hlavní dvě příčiny vzniku dehydratace u malých dětí jsou průjmová onemocnění a velké teploty. Hlavně pro kojence a batolata znamenají letní vedra značnou zátěž. A to i v případě, když jsou ve stínu a mají dostatek tekutin, neboť se mohou snadno přehřát.

Příznaky jsou neklid nebo naopak únava, propadlé oči, snížené množství moči, suché sliznice.

Prevence

• Absolvovat s dostatečným předstihem potřebná očkování, např. na břišní tyfus
• Zvýšená hygiena
• V rizikových zemích používání pouze balené vody na pití, čištění zubů a vaření – hlavně pro kojence (převařená voda nemusí vždy znamenat nezávadnost!)
• Stravování v rizikových zemích: nekupovat jídlo u pouličních stánků, ovoce a zeleninu pečlivě umýt nebo povařit, nenechte děti testovat místní exotické speciality

  Samoléčba

• Zajištění dostatku ztracených tekutin a minerálů například ve formě dehydratačních roztoků (např. Kulíšek pro malé děti nebo Iontia pro větší).
• Děti přitom nenechat bez jídla déle než 24h. Při průjmech k jídlu podávat dietní jídlo jako jsou třeba brambory, rýže, rohlík, vařená mrkev. Nevhodné jsou rozhodně mléčné výrobky či čerstvé ovoce (kromě banánů) a zelenina.
• Pokud průjem dostane malý kojenec, častější kojení.

  Vyhledání lékařské pomoci

• Když dítě navíc dostane horečky a/nebo začne zvracet.

   

  Infekční / tropické nemoci

  V zemích, kde je velká koncentrace lidí a horší hygiena, hrozí řada infekčních chorob. Dospělý se proti některým typům může nechat očkovat, což ale není vždy možné u malého dítěte! Zvlášť nebezpečné jsou nemoci od zvířat – např. vzteklina. Zde je na místě opatrnost, protože děti si se zvířaty rády hrají.

  Prevence

• Potřebná očkování (např. proti žloutence, žluté zimnici)
• Ochrana proti komárům. Mnoho tropických chorob přenášejí komáři, proto je důležité se před nimi co nejlépe ochránit a držet se těchto pravidel:
• Používání repelentů na nezakryté části těla
• Spaní pod moskytiérou, okna zavřené (klimatizace)
• Pevné oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi (pokud možno)
• Omezení pobytu venku ve večerních hodinách
• Profylaxe /preventivní podání léků (hlavně proti malárii, zde je potřeba pečlivě zvážit vedlejší účinky daného antimalarika)

   

  Úpal a úžeh

  Úpal – vážný zdravotní stav vyvolaný přehřátím organismu. Úžeh – přehřátí mozku.

  Příznaky jsou bolest hlavy, zmatenost až ztráta vědomí, zvracení, zvýšená teplota až horečka, svalové křeče, suchá kůže.

  Prevence

• Děti je chraňte před sluníčkem a okolo poledne na něj ani nechoďte. Na sluníčku je chraňte kloboučkem či slunečníkem.
• Přísun dostatku tekutin.
• Omezení fyzické námahy v době silné sluneční aktivity.

  Samoléčba

• Studené obklady či sprcha
• Snižování teploty běžnými přípravky pod 38,5˚C
• Pobyt ve stínu
• Urychlené dodání tekutin

  Vyhledání lékařské pomoci

• V případě poruchy vědomí či zmatenosti.
• Pokud nedojde cca do 2 hodin ke zlepšení stavu.

   

  Cestovní nevolnost (tzv. kinetóza)

  Příznaky: nevolnost, zvracení, zrychlené dýchání, bolest či točení hlavy či pocení.

  **Prevence **

• Pokud víte, že na cestovní nevolnost vaše dítě trpí, můžete pořídit v lékárně speciální přípravky (např. Kinedryl, který je vhodný od 2 let výše)
• Nevolnost zhoršují zrakové vjemy, proto je lepší za jízdy nekoukat z okna a nečíst.

  Samoléčba

• Pokud zpozorujete příznaky, tak zastavit, nadýchat se čerstvého vzduchu a projít se.
• K jídlu dávejte spíš „suchou“ stravu. Vhodné jsou tyčinky, křupky, piškoty, rohlík.
• Po ruce je dobré mít sáčky na zvracení.

   

  Výšková nemoc

  Děti jsou na ni obecně bohužel více náchylné.

  Příznaky jsou bolest hlavy, špatný spánek nebo naopak ospalost, nechuť k jídlu, tlak na hrudi, zmatenost, zvracení, poruchy vidění. 

  Prevence

• Berte děti jen do výšek vhodných pro jejich věk (viz. sekce volba destinace) a zjistěte si dostupnost zdravotního/záchran­ného systému v horách, kam se chystáte.
• Vhodnou prevencí je velmi pozvolné stoupání a přespávání v nižších nadmořských výškách, než v nichž jste se přes den pohybovali.
• Nutná je také dostatečná hydratace.

   Léčba

• Už při mírných příznacích se zdržujte ve stejné nadmořské výšce po dobu 1 – 2 dnů.
• Pokud příznaky neodezní, je nutné neprodleně sestoupit níže!

   Detailnější informace o výškové nemoci naleznete zde.

Při cestování s dětmi je zapotřebí věnovat výběru destinace, ubytování či dopravnímu prostředku větší péči než jste dosud byli zvyklí, a to tím více, čím je dítě menší. Navíc představy dětí a dospělých o ideální dovolené se často poměrně zásadně liší, a proto je nutné se na dovolenou podívat i očima dětí. Děti většinou nenávidí obcházení muzeí či památek, kde se prostě nudí. Naopak milují pobyt u vody, takže kromě koupání se v moři/jezeře/ryb­níku či stavění báboviček z písku můžete zařadit do programu různé plavby lodí či vodní atrakce. Další vhodné tipy: výlet lokomotivou, lanovkou, muzea aut či vlaků, zoo, skalní města, aquaparky, lanová centra.

Volte radši přímořské klima či nízké hory (viz. níže). Dlouhé cesty, změny klimatu a časový posun jsou pro děti mnohem náročnější než pro dospělé. S malými dětmi (minimálně do 3 let) by se nemělo cestovat do tropů.

Pěší turistika děti ne vždy dlouho baví. Nabízíme pár triků jak zvýšit jejich motivaci chodit: výhled trhání borůvek/malin po cestě, závodění (kdo bude na určitém místě dříve), různé prémie (např. nějaká sladkost), pověření dětí nějakým úkolem (např. sbírání čehokoliv, třeba různých kamínků), komunikační hra (obdoba her v kapitole hry na cesty). Také vězte, že s partou dětí se půjde snadněji než se znuděným jedináčkem.

U vysokohorské turistiky je nutno brát v potaz i riziko výškové nemoci, protože děti snášejí rychlé převýšení (viz. sekce zdravotní rizika cestování) hůře než dospělí. Obecná informace od jakého věku do jaké výšky můžete dítě vzít, se liší, ale uvádějí se obvykle tato rozpětí:

• Dítě do 2 let – maximální výška 2 000 m.n.m.. Děti do 2 let neumí většinou vyrovnávat tlak ve středním uchu vznikající při změně nadmořské výšky polykáním, a tak je bolí uši a pláčou. 
• Dítě 2–7 let – maximální výška 3 000 m.n.m.
• Dítě 7–14 let maximální – výška 4 000 m.n.m.

   

  Výhodou cestování po České republice je dobrá dostupnost lékařů či lékárníků a možnost se bez obtíží domluvit. Pokud zapomenete cokoliv zabalit, můžete se snadno vrátit domů, nebo při cestě si cokoliv přikoupit.

   

  Při volbě destinace se nezapomeňte dobře informovat na dostupnost a úroveň zdravotní péče a hygienické standardy v lokalitě, kam se chystáte.

  Je důležité i promyslet délku pobytu – ta by měla být v souladu s délkou cesty, aby se děti stačily s novým prostředím sžít.

   

  Ve stručnosti: děti & voda  = značka ideál

Zjistěte si předem, zda jsou v daném hotelu děti vítáni a zda je pro děti přizpůsoben. V dnešní době se řada hotelů i specializuje na ubytování rodin s dětmi. Je vhodnější vybrat pokoj s vlastní kuchyňkou a sociálním zařízením. Je dobré i myslet na to, co budete dělat večer, kdy už vaše dítě spí. Proto je ideální mít vlastní apartmán (či pokoj s větším balkónem).

Při výběru vybavení zhodnoťte přítomnost dětského bazénu, koutku či hřiště, možnosti zapůjčení postýlky či dětských židliček v jídelně nebo dostupnost animačních programů pro děti.

Také v menším hotelu je menší pravděpodobnost, že se nebudou rušit signály z chůviček, pokud si budete chtít po uspání dítěte posedět nad skleničkou venku.

Většina leteckých společností má podobnou politiku co se týká cestování dětí, nicméně to samé se nedá říct o hotelech či cestovních kancelářích. Proto je nutné se na vše o podmínkách pobytu dětí s dostatečným předstihem informovat.    Bývá to obvykle následovně:

Většinou se za toto dítě na dovolené téměř neplatí nebo je požadován pouze symbolický poplatek. Je potřeba se dopředu zeptat v hotelu, zda jsou schopni dodat a rezervovat dětskou postýlku.

Zde značně záleží na rozhodnutí cestovní kanceláře či hotelu. Pokud dítě spí na přistýlce, je obvykle ubytování levnější.

Auto

Na kratší vzdálenosti je auto nejvhodnější dopravní prostředek. Většina dětí jízdu autem velmi dobře snáší. Dalšími výhodami auta je flexibilita cestování co se týká destinací, počtu zastávek, doby jízdy (delší cesty s malými dětmi jsou vhodné na noc) či věcí, které si můžete sbalit s sebou. Děti nemusíte omezovat v zábavě kvůli tomu, abyste brali ohled na spolucestující.

O tom, že je nutné, aby dítě do 36 kg a 150 cm sedělo připoutané v autosedačce, snad není nutné se zmiňovat. Stejně tak, že by se dítě nemělo nechávat samotné ve vozidle – a to zvlášť v létě, kdy teplota v autě může rychle růst. Na zadní sklo není vhodné dávat žádné těžší předměty, protože v případě prudšího zabrzdění tak hrozí úraz dětí (pokud sedí na zadní sedačce).

Ideální je, pokud někdo sedí vedle dítěte – nabízí se tu tak prostor hrát různé hry.

Pomůcky pro děti do auta:

• Stínítka na okna proti sluníčku: zabrání, aby dítěti svítilo do očí.
• Držáky nápojů: je možno je připevnit i k autosedačce a dítě tak může mít nápoje vždy po ruce.
• Přídavná zrcátka do auta: během jízdy tak můžete snadno kontrolovat dítě sedící za zadní sedačce nebo s ním komunikovat
• Zavinovačky do autosedačky
• Potah do autosedačky: chrání autosedačku před zašpiněním
• Cestovní polštářek/nákrčník: pro větší pohodlí dítěte
• Závěsné kapsáře: připínají se zezadu na přední sedačku a slouží k ukládání hraček, časopisů, knih atd. – dítě tak má vše pěkně po ruce.

   

  Vlak

  Výhodou vlaku je:

• Dostupnost toalety (když pomineme někdy horší kvalitu – vlhčeňáky proto určitě s sebou). Na WC jsou někdy k dispozici sklopné přebalovací pulty.
• Rodiny s dětmi mohou využít i různé slevy.
• Vlak mívají děti obvykle rády, neboť nabízí dostatek prostoru a nejsou tu omezeni autosedačkou a bezpečnostními pásy jako v autě. Vlaky jsou navíc často vybavené stolečky, kde si děti můžou hrát nebo malovat.
• Možnost využít linek (nočních) s lůžkovými a lehátkovými vozy.

  Nevýhody:

• Ne všechna nádraží a vlaky jsou bezbariérové – nicméně na internetu se dá velice dobře zjistit, jak na tom ta které vámi požadovaná stanice/spoj je.

   

  Autobus

  Cestování autobusem je doporučené spíše na kratší vzdálenosti. Je méně vhodný než vlak, protože děti tu mají omezený pohyb a autobus nezastavuje na požádání (pokud tedy zrovna nezvracíte J). I přes fungující klimatizaci tu může být vydýchaný vzduch a autobusy mohou mít omezenou kapacitu nákladního prostoru, což může být právě u dětí limitujícím faktorem.

   

  Letadlo

  Je vhodné především na dlouhé vzdálenosti. Děti (zejména kojenci) mají nepříjemné pocity během vzletu a přistání. U starších dětí je možné jej zmírnit žvýkačkou nebo bonbónem a u mladších pitím. V letadle je také suchý vzduch, tak je dětem pití nutné často nabízet.

  Podmínky cestování dětí mají letecké společnosti +/- unifikované a obvykle jsou následující:

• Děti do 2 let většinou za cestu neplatí nebo je požadován pouze symbolický poplatek (hlavně za odbavení). Avšak dítě nemá nárok na samostatnou letenku/sedačku a musí vám sedět během letu na klíně připoutané zvláštním pásem. Pro děti cca do 8 měsíců věku letecké společnosti obvykle poskytují dětský košík/vaničku, ale jejich počet na jedno letadlo je omezený a je potřeba si ji rezervovat (společně i s místem v první řadě) předem. Ta rezervace se provádí nejčastěji formou tzv. on-line odbavení na internetu 24 hodin před odletem.
• Děti do 12ti let platí obvykle ½ cenu a mají nárok na samostatnou sedačku.

  Věk dětí se zapisuje do letenek a do seznamu cestujících a je kontrolován při odbavení. Každý cestující může letět s jedním dítětem do 2 let.

  Pro malé děti si do letadla můžete vzít i pití bez omezení, ale můžete být požádání, abyste se sami napili.

  Pro malé děti vám většina leteckých společností přepraví dětský kočárek a 10 kg věcí zdarma. Pokud kočárek nebude zabalený, letecká společnost nemusí odškodnit jeho případné poničení. Kočárek obvykle odevzdáte až před vstupem do samotného letadla a vrátí Vám jej hned při výstupu.

  Při cestování letadlem doporučujeme dítěti obléct několik tenkých vrstev. Je tak možné snadno regulovat teplotu dítěte při různých změnách – jiná teplota je při cestě na letiště, při čekání na odbavení, v letadle nebo v cílové destinaci. V letadle bývá často zima, proto je dobré vzít dítěti tenčí deku. Stejně tak není od věci vzít jeden set oblečení na převlečení v případě jakýchkoliv nehod nebo pro případ zatoulání zavazadel.

  Na většině WC v letadle je sklápěcí přebalovací pult.

  Kvůli výrazným tlakovým změnám není létání vhodným způsobem přepravy pro novorozence a některé letecké společnosti to ani neumožňují.

Nyní už máte vybraný typ dovolené, destinaci, hotel a dopravní prostředek. Teď už jen zbývá doladit vše okolo, aby cesta byla vašim ratolestem, stejně tak i vám, příjemná (nebo minimálně snesitelná :-). Pokud je dítě nespokojené, bez nálady nebo se nudí, umí to většinou dát velmi hlasitě najevo, což vám může cestování velmi znepříjemnit. Takže tu nabízíme řadu rad a doporučení (tzv. cestovní desatero).

1. Plánování cesty. To je s dětmi potřeba provést důkladněji a více dopředu, protože s dětmi trvá vše trochu déle.
2. Připravit na cestu předem samotné dítě. Taková příprava může spočívat v podniknutí nějaké menší „zkušební“ cesty, při které si otestujete, jak na ni bude váš potomek reagovat a můžete přijít i na to, jak nějaké drobnosti vyladit. Se staršími dětmi je potřeba o cestě předem mluvit, aby věděli, co je čeká a měli by také vědět, co mají dělat, když se ztratí.
3. Cestovní pojištění. I když vy sami jste doposud jezdili bez cestovního pojištění, tak s dítětem se takto riskovat nevyplatí. Před delší cestou je navíc dobré se poradit s pediatrem, který může doporučit vhodné očkování. Na zvážení je i pojištění storno zájezdu – děti, obzvláště ty chodící do školky, bývají nemocné opravdu často.
4. Volba vhodného času pro dopravu. Malé děti v autě většinou dlouho nevydrží, pokud nespí. Proto je vhodnější zvolit na delší cesty noc nebo dobu spánku. Jinak Vám reálně hrozí cesta, kterou vaše ratolest může probrečet, což může být dost nepříjemné. Řízení v noci je sice náročné, ale můžete se tak navíc i vyhnout dopravním zácpám či cestám v úmorném vedru.
5. Oficiality. Tím je hlavně cestovní pas pro dítě. Děti již musí mít vlastní pas.
6. Přestávky po cestě. Počítejte s kratší zastávkou minimálně každé cca 2 hodiny. Dítě se může (a stejně tak i vy) provětrat, proběhnout, občerstvit se či dojít na toaletu.
7. Jídlo a pití pro děti. Při cestě mohou mít děti menší chuť k jídlu, ale dodržování pitného režimu je důležité.
8. Zábava na cestu. Připravte si na cestu hračky, knížky a hry pro dítě. Her (hlavně komunikačních) je celá řada a v samostatné kapitole uvádíme zajímavé příklady.
9. Oblečení pro děti. Na delší cesty volte vždy pohodlné oblečení.
10. Vytvořte si seznam, co potřebujete sbalit a ten si postupně při balení odškrtávejte. Viz. samostatná kapitola.

Při častějším cestování je dobré si udělat seznam, jaké věci si obvykle berete na cesty a před každou cestou si jej projít a při balení proškrtat. Pokud takový seznam nemáte vytvořený z předchozích cest, je dobré si jej s dostatečným předstihem připravit a průběžně jej až do odjezdu doplňovat o položky, na které si vzpomenete.Je nutné se předem zamyslet nad tím, které věci budete potřebovat už během cesty a které tedy musíte mít někde po ruce. Po ruce je třeba obvykle mít (seznam obsahuje i věci, které si balíte i při cestování bez dětí):

• Cestovní doklady – pas, letenka/jízdenka, víza, řidičský a občanský průkaz … (v tašce/kufru se vyplatí mít kopie dokladů včetně rodného listu dítěte – v případě ztráty budete za tyto dokumenty velice vděční)
• Doklady k automobilu
• Průkazy zdravotní pojišťovny
• Potvrzení o rezervaci hotelu
• Peníze – domácí a cizí měnu
• Mapu / GPS
• Fotoaparát
• Sluneční brýle
• Láhev s pitím
• Jídlo – na cestu berte pouze trvanlivé potraviny, protože v teple se většina jídla rychleji kazí. V případě sušenek doporučujeme nějaké bez čokolády.
• Papírové a vlhčené ubrousky
• Oblíbenou hračku, knížku, dětské CD
• Běžně užívané léky či léky proti nevolnosti
• Sáčky pro případ nevolnosti
• Náhradní oblečení pro děti

   

  Při balení cestovní lékárničky pro děti uvažujte o následujícím obsahu:

• Pravidelně užívané léky
• Opalovací krém (měl by poskytovat ochranu proti UVA i UVB záření, být voděodolný; ochranný faktor pro děti ideálně 50, nicméně nejméně 15; na slunci je třeba aplikovat každé 2 hodiny, zejména při pocení a po kontaktu s vodou).
• Krémy po opalování či na zklidnění pokožky po spálení (panthenol…)
• Léky na snížení teploty (např. panadol baby/ibuprofen ba­by)
• Náplast, obinadlo, dezinfekce, pinzeta, nůžky
• Teploměr
• Léky proti nevolnosti na cestě (Kinedryl…)
• Kapky nebo sprej proti rýmě, kterou může způsobit hlavně klimatizace v hotelu nebo dopravním prostředku
• Kapky do očí (v případě podráždění vodou nebo sluncem)
• Antihistaminika (např. Fenistil kapky, které můžete využít při případném poštípání hmyzem, když se dítě osype z nezvyklého jídla či ze sluníčka)
• Dehydratačních roztok (např. Kulíšek pro malé děti nebo Iontia pro větší, který zajistí dostatek ztracených tekutin v případě dehydratace či průjmů)
• Kontakt na svého pediatra

  Seznam je dost obsáhlý a samozřejmě záleží na tom, kam jedete. Při cestě po ČR určitě stačí to základní.

Pro malé děti je cestování často nudné a nezáživné, tak se obrňte pevnými nervy a trpělivostí.

Do cestovního prostředku dítěti přibalte oblíbenou hračku, knížku, dětské CD či DVD/notebook s možností přehrát pohádku. Vyplatí se i zabalit nějakou neznámou hračku, která dítě překvapí a vydrží u ní déle.

Další možnosti zábavy:

• zpívání, recitování, povídání pohádek – hlavně pro batolata
• ukazování si toho, co z auta vidíme – kravičky a koníky pro menší děti, pro starší děti příběhy ověřené fakty
• komunikační hry - např.:
• Slovní fotbal: Střídejte se v navazování slov takovým slovem, aby se shodovalo poslední písmeno, 2 nebo jiný počet písmen se začátkem slova následujícího
• Kdo první uvidí…auto určité barvy, kamion, vlak, kravičku ….
• Kdo jsem: Jeden z hráčů si vymyslí nějakou známou osobu, pro malé děti nejlépe z jeho blízkého okolí. Druhý se pomocí otázek, na které lze odpovědět pouze ano/ne, snaží zjistit, o koho se jedná. Kdo osobu uhádne, získává bod.
• Počítání: Počítejte, kolik aut/náklaďáků/ka­mionů v protisměru kolem vás projelo, té které barvy; stejné dopravní značky na určitém úseku… Můžete se i sázet a kdo bude odhadu nejblíž, vyhrává.
• Hádejte, co dělají spolucestující, odkud a kam jedou a proč (samozřejmě aby vás neslyšeli :.))
• a v neposlední řadě moderní klasika – CD s dětskými písničkami či tablet s pohádkami.

• Dětské batohy – pokud necháte dítě nést svůj vlastní batoh, svěříte mu tím odpovědnost a cesta ho bude více bavit. Pamatujte ale, že děti by na zádech neměly nosit zátěž přesahující 10% jejich váhy. Při výběru batohu pro dítě myslete na to, že by batoh měl dobře přiléhat k dětským zádům, zátěž by měla být pravidelně rozložena, popruhy by měly být nastavitelné a na batohu by měly být i bezpečnostní (reflexní) prvky.
• Závěsné stupátko pro přepravu druhého dítěte na kočárku, obvykle konstruováno pro jedno dítě cca od 2 let do váhy max. 20 kg.
• Sedačka na záda – pro děti, které již umí sedět bez pomoci.
• Klokanka / závěsný šátek pro nejmenší děti. Jestliže si sedátko/nosítko zabalíte do tašky pod kočárek, můžete takprodloužit výlet s dítětem, které je v kočárku již znuděné.
• Závěsný kapsář – byť do auta či koupelny.
• Ohřívačka kojeneckých lahví/jídel