Článek Peggy´s Cove

Peggy´s Cove je vesnice ležící zhruba 45 km jihozápadně od města Halifax v kanadské provincii Nova Scotia v zálivu svaté Margarety. Už při jízdě autem po silnici číslo 333, která spojuje výše jmenované město s úchvatným turistickým cílem jsem se kochal přírodou, která spíš než to, že se nacházíme téměř na nejjižnějších místech této nádherné země připomínala krajinu, kterou jsem obdivoval v Norsku.

Po odbočení z této silnice se nás po asi 300 metrech vítá jakási pomyslná vstupní brána, tvořená infocentrem a parkovišrěm. Pro ty,kdož sbírají razítka ze svých cest, musím podotknout, že si opravdu přijdou na své. Razítko je o velikosti asi 10 × 7 cm a opravdu nádherné. Odtud pokračujeme pěšky, i když se autem dá dojet ještě dál, až k restauraci u majáku (což je dalších jen 300 metrů, ovšem jsme v Severní Americe), a na úzké silnici lemované barevnými domky musíme dávat pozor na (i když ohleduplně jedoucí) auta a dokonce i autobusy.

Ve vesnici jsou jenom 4 pojmenované ulice, ovšem jedna z nich se jmenuje Lobster Lane tedy jakási humří ulice. Lov humrů je také jednou z hlavních tradičních forem obživy místních obyvatel. Na malém dřevěném molu v zátoce, odkud vyplouvají bárky na otevřené moře, si můžeme prohlédnout speciální pasti, do kterých se tito korýši chytají. Pokud patříte k milovníkům tohoto pokrmu, nenechte si tu ujít příležitost. Pokud si tuto lahůdku dáte u některého z místních „bufetů“ vyjde vás jeden a půl librový (asi 600g) humr s omáčkou, pečivem a horkou bramborou ve slupce na 27 CAD (to je dvojnásobek, co menu v rychlém občerstvení).

Krom občerstvoven cestou míjíme taky několik krámků se suvenýry, uměleckou galerii (místo je taky četným objektem pro umělce, hlavně malíře) až přicházíme k restauraci kousek od dominanty celého místa, majáku z roku 1868. Tento malý skalnatý výběžek se stavbou ochraňující lodě před ztroskotáním, je motivem četných pohlednic nejen provincie Nova Scotia, ale i celé Kanady a samozřejmě v obležení fotografováníchti­vých turistů.

Jedna z legend udává, že jméno dostala zátoka podle malé holčičky, která se jediná zachránila ze ztroskotané lodi, ale legend ke jménu je více. Ves tu stojí od roku 1811. Byla také několikrát poničena v souvislosti s hurikány a následnými povodněmi. V roce 1998 v nedaleké zátoce spadlo letadlo letu č. 111 Swissair, což v okolí připomíná několik památníků.

Stojíme na skalním výběžku, který v dávných dobách modelovali ledovce a posléze i stále hučící mořský příboj. Před námi je nekonečná hladina oceánu, který po několika tisících kilometrech omývá břehy evropské. Ideální místo pro kochání se a snění a to i když počasí úplně nepřeje tak, jak bychom si představovali. No nic musíme zpět k autu, čeká nás 300 kilometrů zpět do Monctonu. Ještě se jdeme podívat ke kostelíku postaveném v gotickém stylu a pak už začínáme polykat zpáteční kilometry a zpracovávat dojmy z tohoto jedinečného místa.

Obec se stala krom turistického centra také častým objektem malířů, kteří zde na plátno přenášejí své vjemy

Skalnaté pobřeží omývají chladné vody zálivu.

Jako malé mraveniště vypadá skalnatý výběžek s majákem, po kterém se pohybují zážitků a fotek chtiví turisté.

Nepřehlédnutelnou stavbou ve zdejší obci je kostelík postavený roku 1894 ve stylu gotiky.