Mikulčice – Velkomoravské hradiště

U vjezdu do areálu je rozsáhlé parkoviště, kde lze zdarma nechat vozidlo.

Hned vedle je moderní informační centrum s malou expozicí a výstavní síní. Společně s infocentrem byla postavena 30 metrů vysoká železná rozhledna, která nabízí rozhled po historickém areálu staroslovanského hradiště. 

V areálu je možné vidět základy dvanácti objevených staveb (kostely a knížecí palác) pocházejících z 8. a 9. století. Při archeologických výzkumech byly zjištěny dvorce velmožů, řady domů ulicově seskupených i sídliště prostého lidu. Na pohřebištích kolem kostelů i v terénu bylo odkryto přes 2.500 hrobů, které poskytly bohatý inventář nejrůznějších předmětů, jako jsou knoflíky, meče, ostruhy, přezky či křížky.

Je jedinou vícelodní sakrální stavbou a největším dosud odkrytým velkomoravským kostelem (35 × 11 m). U tohoto arcibiskupského kostela byla objevena podzemní kamenná cisterna, která patrně sloužila jako baptiserium (křtící kaple). Okolo kostela bylo nalezeno pohřebiště s 550 hroby, v nichž byla nalezena mistrovská díla velkomoravského uměleckého řemesla.

Zděný objekt o rozměrech 26 × 10 m stál na nejvyšším místě hradu – akropole. Protože postrádá znaky církevní stavby, je považován za knížecí palácovou stavbu. Předpokládá se, že budova měla zděné přízemí a dřevěné patro.

Poblíž stavby byly nalezeny tři velmožské hroby s cennými předměty. 

Řeka Morava a její ramena obklopovala akropoli a předhradí a tvořila tak přirozenou ochranu hradiště. Nyní je krajina díky častým záplavám a povodním srovnána do dnešní podoby údolní nivy s lužními lesy a loukami. Přístup k branám hradiště umožňovaly mosty. Dosud zde byly objeveny zbytky tří dřevěných mostů, jejichž délka byla 30 – 50 m a šířka 3 – 5 metrů. 

Podél jižního valu lze část hradiště obejít a udělat si představu o jeho značném rozsahu. Uvnitř hradiště zcela převažovaly dřevěné stavby – obytná obydlí s dusanými nebo maltovými podlahami a ohništěm nebo pecí, dále stavby dílenské nebo hospodářské a větší shromažďovací haly. Stavby byly převážně nadzemní sruby, čímž se toto hradiště lišilo od většinou soudobých hradišť, kde převažovaly zemnice.

V roce 863 přišli na pozvání moravského krále Rostislava na Moravu učenci bratři Konstantin (řeholním jménem Cyril) a Metoděj. Ti vytvořili písmo hlaholici, založili slovanské písemnictví a slovanskou liturgii.

Ve své době představovalo Mikulčické hradiště významné centrum politické moci i možného působení slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Na památku těchto zakladatelů staroslovenské a starobulharské abecedy a písemnictví jim bylo v areálu umístěno bronzové sousoší, které věnovali zástupci bulharské menšiny.

Návštěvu hradiště lze spojit s cyklovýletem do okolí. V oblasti je několik příjemných dobře značených cyklostezek vedoucích v rovinaté krajině kolem řeky Moravy. Po nově postavené lávce lze snadno přejet přes řeku na Slovensko, kde se mimo jiné nachází archeopark Kopčany.