Masív hory Śleźa

Pohled z věže kostela na prostranství na hoře Śleźa s chatou PTTK

Pohled z věže kostela Panny Marie směrem k Mietkowskému je­zeru

Betonová rozhledna z druhé poloviny minulého století není nijak krásná, ani lehce zdolatelná ale výhled z ní stojí za to

Rozhledna z roku 1907 byla bohužel zavřená. Nikde nebylo ani info o otevírací době.

Podle dostupných informací je zámek v rekonstrukci od roku 2016, tak snad pokračuje a povede se ho opravit.

Masív hory Śleźa (Šlonža) se nachází asi 35 kilometrů JZ od polského města Wroclaw. Z hlavního autobusového nádraží (umístěném v podzemí) lze za asi hodinu dojet do městečka Sobótka, které se nachází na úpatí zmíněného masivu. V blízké budoucnosti sem půjde dojet i vlakem, protože ze Świdnice je sem obnovována železniční trať po 16 letech odzastavení provozu.Autobusem přijíždíme na Sobotecké malé autobusové nádraží. Na horu Šleźa je to odtud 5,5 km a 500 metrů převýšení. Z autobusového nádraží se odtud dá jít po červené značce přímo, ale vzhledem k tomu, že chceme zajít ještě k Bismarckově rozhledně na vrchu Wieźica, volíme jinou variantu. Vyrážíme ulicí Świdnicka s cílem narazit na žlutou značku vycházející od bývalého (a budoucího) vlakového nádraží.Plán se daří a tak asi po 500 metrech nacházíme žlutou, která nás vede vlevo přes park a potom mírným stoupáním čtvrtí rodinných domků až k lesu. Tam končí silnice a značka nás vede ještě kousek po lesní cestě, aby po chvíli změnila směr skoro o 180°. Pokračujeme za mírného stoupání, začínají se objevovat i první, i když v tuto chvíli ne moc atraktivní výhledy na městečko, odkud jsme vyšli. Cesta od serpentiny opět měří něco přes půl kilometru a už přicházíme do sedla Wieźica.Tady je možnost se v turistické chatě občerstvit, případně navštívit budovu na opačné straně cesty a to soukromý pivovar Wíeźica, jehož fasáda je vyzdobena trpaslíky, připravujíc pivo. My ale pokračujeme dále po žluté značce, která se ponořuje do hustějšího lesa a cesta začíná více stoupat a je kamenitější. A to proto, abychom neminuli Bismarckovu rozhlednu na vrchu Wieźica (414 m.n.m). Stavbu z roku 1907 jsme sice našli, ale nebylo nám dopřáno vystoupat 60 schodů do výšky 15 metrů, abychom zhlédli okolní krajinu, protože bylo zavřeno. Tak pokračujeme dále. Trasa nejprve mírně klesá do sedla Przelecz Debowa, pak pokračuje pčes nevýrazný vrch Bartoszek až k rozcestí, kde se k nám připojuje červená značka ze Sobótky. Za ní se úhel sklonu zvyšuje a stoupáme kolem sochy Panny s rybou (někdy se také nazývá Sv.Petr s rybou) a medvěda s křížem. Obě jsou schovány pod přístřeškem a obehnány plotem, i když už dosti děravým. Sochy pochází z období let 400 – 200 př. n.l. a byly vytvořeny Kelty. Kříž na zádech medvěda je pravděpodobně z pozdější doby a označoval hranici pozemků. Kamenitá cesta pokračuje dále vzhůru a zhruba po kilometru přicházíme na louku na hoře Ślenźa. Je nádherné nedělní odpoledne a je tu mnoho turistů i poutníků, protože hora je zároveň poutním místem Slezanů. Krom turistické chaty jsou tu dvě zajímavé stavby, umožňující nádherné výhledy do okolí. Jednak je tu kostel Nejsvětější Panny Marie, který byl postaven v roce 1702 a v polovině 19. století byl po požáru přestavěn. Na vyhlídkovou plošinu věže kostela lze vystoupat. A zhruba o 100 metrů dále je betonová rozhledna ze sedmesátých let minulého století. Přestože obě stavby stojí velmi blízko, z každé z nich se otevírá pohled jiným směrem. Kostel umožní po zaplacení vstupného výhled směrem k Wroclawi a Świdnici, vstup na rozhlednu je zdarma a odtud se lze kochat Sovími horami. Při výstupu na rozhlednu si dejte velký pozor, kovové žebříky jsou skoro kolmé (pozor na kolena) a průlezy v betonu do všech tří pater jsou normovány na běžného člověka…a tak batohy dolů jinak neprolezete. Rozhlednu určitě nikdo z eurokomisařů nenavštívil, protože přestože byla roku 2014 rekonstru­ována, je potřeba dávat dobrý pozor při jejím výstupu a sestupu, průlezy mezi patry nejsou nijak zabezpečeny proti pádu. I lze se dá dobře občerstvit, jednak v bufetu u kostela a nebo v chatě PTTK (polského klubu turistů), kde se dá pořídit i místní pivo Sobótka. Na louce je i několik ohnišť, čehož místní turisté zasobení uzeninami bohatě využívají. A nachází se tu druhý „keltský“ medvěd s křížem (tedy pokud to medvěd opravdu je). Zpáteční cesta ale nebude přímo do Sobótky, ale volíme modrou značku do vesnice Górka. Cesta je dost kamenitá a celkem i prudké klesání, tak pozor na nohy. Takto jdeme asi kilometr, pak přecházíme na vetší lesní cestu a klesání je pohodlnější. Ještě jednou a zase zhruba po kilometru se ponoříme lesní pěšinou do lesa, abychom nakonec opět po pohodlné lesní cestě došli do vesnice Górka.Na kraji vesnice po levé straně míjíme zámecký park a přicházíme k zámečku Górka. Původně zde stál augustiánský klášter, v 19. století byl přestavěn na novorenesanční zámek, po druhé světové válce sloužil jako školící středisko, pak jako hotel a od roku 2016 je v rekonstrukci. Dále pak značka pokračuje po místní cestě mezi zástavbou až k hlavní silnici. Zde je taky autobusová zastávka a dá se odtud dojet do Wroclawi. Protože máme ale ještě hodinu čas, vydáváme se po hlavní silnici do Sobótky pěšky. Je to odtud na autobusové nádraží asi 2,5 kilometru.Tento výlet se dá udělat i z České republiky, z Meziměstí je to do Sobótky 65 km. A pak už jen vybrat správné počasí. Celý popisovaný okruh pak měří asi 14km.