Článek Jižní Makedonie

Do Makedonie nás zavedla trochu neplánovaně cesta z Řecka do Albánie. Když jsme se rozhodovali, kde překročíme albánské hranice, abychom se podívali k Ohridu, tak se nám Makedonie sama víc než nabízela. A když už budeme v těch místech, tak by bylo škoda se tu trochu nerozhlédnout. Cestou z Kažani jsme před Kozjakem odbočili k Prespanskému jezeru a na obzoru nás upoutal obrovský kříž.

Vedle kříže stojí ještě kostel, typický svým vzhledem.

Prespanské jezero slouží hlavně k rekreaci, na některých místech jako kdyby se zastavil čas, vybavila jsem si rekreační zařízení ROH, do jakých jsem jezdila s rodiči jako dítě.

Protože nás Prespanské jezero nijak extra nezaujalo, pokračovali jsme dál přes pohoří a stejnojmenný národní park Galičica dál k Ohridskému jezeru.

Blížíme se k Ohridskému jezeru, náš další cíl je Sveti Naum. Nad klášterem Svatého Nauma je malá vesnička, kde si můžete snadno sehnat ubytování v soukromí. Případně můžete využít kemp na břehu Ohridského jezera, kde je i pěkná pláž na koupání. Když jsme zde byli v roce 2015, byl kemp v dost bídném stavu, ale koupání na pláži bylo fajn.

Ohridské jezero (řidčeji Pogradecké jezero, makedonsky Охридско Езеро, albánsky Liqeni i Ohrit) je jezero na hranicích Makedonie a Albánie (kraj Korçë) na Balkánském poloostrově. Nachází se v mezihorské tektonické kotlině. Vzniklo před 3 až 4 miliony let. Pojmenované je podle města Ohrid. Východní a západní břehy jsou strmé a členité, zatímco severní a jižní jsou mírné a pozvolné. Má rozlohu 348 km². Je 30 km dlouhé a maximálně 15 km široké. Dosahuje maximální hloubky 285 m. Leží v nadmořské výšce 695 m.

Pod kostelem Svatého Nauma se na loďkách můžeme vydat k pramenu Černého Drinu.

Původní kostel byl v 16. století zničen Osmany a na jeho místě byl vystavěn nový. Je postavený v nezaměnitelném zdejším byzantském stylu a uvnitř jsou krásné dochovalé fresky. V kostele je zakázáno fotit, ale většina turistů se tohoto zákazu vůbec nedrží a uvnitř vesele cvakají spouště fotoaparátů a mobilů. Klášter je známým turistickým místem a chvílemi je zde v hlavní sezóně až mačkanice.

U kláštera je pěkný upravený park s vodními atrakcemi. Spousta cestiček zve k procházení a kochání. Po parku volně pobíhají pávi a na stromě visí cedulka s varováním, aby se děti nepřibližovaly k pávům, aby je nemohli klovnout. O kousek dál, vedle pramenu Černého Drinu je restaurace a na chodníku mezi stoly se procházejí zelenožluté želvy.

Dalším bodem naší cesty je město Ohrid. I zde je několik historických míst, která stojí za návštěvu.

Klášter svatého Klimenta a Pantelejmona stojící v Ohridu v Makedonii je považován za místo působení prvních studentů Cyrila a Metoděje pod vedením svatého Klimenta. Na tomto místě se pravděpodobně první bulharští žáci ve středověku učili novému písmu určenému církevní staroslověnštině – hlaholici. Celá budova je významnou makedonskou kulturní památkou.

Amfiteátr z doby Římanů byl postaven kolem roku 0. Ani on se v současné době nevyhne reklamám.

Samuelova pevnost (makedonsky Самуилова тврдина) je pevnost, kterou koncem 10. století vystavěl na kopci nad makedonským městem Ohrid car Samuel I.

Odjíždíme z Ohridu, provoz ve městě je rušný a svižný. Už jsme si na to zvykli, auta, traktory, povozy, cyklisti, motoristi, prostě balkánská klasika. Míříme na jih, na hranice s Albánií. Chceme si projet břehy Ohridu i z albánské strany.