Cestopis s dětmi na Gibraltar a do Maroka

Auto jsme měli domluvené z Čech, půjčili jsme ho už při příletu v noci na letišti, překvapila nás nízká cena za pronájem – 35 Eur, čekáme nějakou zradu při vracení. Ubytování v apartmánu zamluveném přes booking je trochu děs, „sjetý“ správce, neodtékající odpad, byt sloužící zřejmě pro všechno možné… ale i to má být součástí poznání, kvůli kterému tu jsme.

Málaga je historické město, dominuje mu maurská pevnost z 11.století zvaná Alcazaba, ze které je výhled na celé město. Cestou k ní minete býčí arénu a katedrálu.

Katedrála „La Manquita“ nebo-li „ta jednoramenná“, má totiž dokončenou jen jednu věž. Vznikla na místě, kde původně stála mešita, začátek výstavby je datován do roku 1528.

Cesta nahoru je příjemnou procházkou zahradou s alejemi a trsy vegetace. Pevnost tvořila arabský obranný systém a byla součástí městských hradeb. Výhled na přístav.

Apartmán v Tarifě byl lepší než ten první, jen domluvit se s místními ubytovateli na hodině příjezdu je celkem problém. Oceán na španělském pobřeží byl ledový, ale děti do něj stejně naskákaly. Zatímco jsme čekali na klíče od ubytování, běhaly po pláži, jekotaly zuby a nosily mušle.

Koupit lístky na trajekt je celkem hračka, jezdí co dvě hodiny. Přesun zabere asi hodinu, jen se musíte obrnit trpělivostí při kontrolách dokladů, skenování zavazadel a připravit na jinou mentalitu při stání ve frontách. Lze těžko odhadnout, kolik procent z cestujících v opačném směru byli uprchlíci, nicméně vše probíhalo s klidem.
Na marockém pobřeží nás přivítali taxikáři a neodbytný, typický duch Afriky. I s dětmi se dá tento rozměr zvládnout. Ubytovali jsem se asi v nejhorším místě, co jsme mohli, chybělo čisté povlečení a byla nám v noci zima. Večerní prohlídka starého města, průchod úzkými starobylými uličkami Medina trhu až na vrcholek Kasbah nám to plně vynahradil. Pohled z vršku na osvětlené město, pokřikující místní děti, čilý ruch a vůně arabské kuchyně připravované přímo na ulici – to byl zážitek, který jsme chtěli dětem nabídnout a zprostředkovat.

Přístav Tangier, Tanger nebo Tandža založili obyvatelé Kartága na místě původní staré fénické osady. Po zničení Kartága přešel do rukou Římanů, byl dobyt Vandaly, byl součástí Byzantské říše… jeho dějiny jsou opravdu pohnuté. Do rukou Arabů se dostal v roce 702. V dobách novověku a po velkých objevných plavbách patřil střídavě Portugalcům, Španělům a též Angličanům. Nezávislým městem, respektive součástí Maroka se stal v roce 1956. V padesátých letech 20. století se zde usadil Jack Keroac, v té době bylo město známým centrem beatníků a též významným centrem gayů.

Ráno trajektem zpět do Evropy. V Tarifě ještě vylezeme na hrad. Nasedáme do auta, které jsme se zde včera zanechali.
Přesun na Gibraltar zabral asi hodinu. Jedeme podél pobřeží a vyhlížíme „The rock“. Jestlipak se tam leze, jde mi hlavou a později se přesvědčím, že spíše ne. Na vršek vede pěší cesta, tedy spíše spleť několik cestiček a stezek, také tam jezdí lanovka. Území je britské, při vjezdu tedy překračujete hranice, kontrola je ale velmi rychlá.

Strategická poloha umožňuje kontrolovat celou Gibraltarskou úžinu. Místo připadlo Britům jakožto výsledek válek o španělské dědictví a v jejich držení již zůstalo. Území má rozlohu necelých 7 km² a jeho první obyvatelé byli neandrtálci.

Na Gibraltaru se nachází jediná evropská kolonie opic. Legenda praví, že dokud opice budou žít, bude Gibraltar britský. Opice náleží k druhu Magot bezocasý a jsou drzé.

Algeciras je strategický přístav z dob Kartága. V roce 1906 se zde konala konference, kde se rozhodovalo o osudu Maroka. Ubytovali jsme se v přívětivém a čistém hostelu v centru s přátelskou atmosférou a společnou kuchyní. Prošli jsme se centrem, také podél pobřeží, bylo celkem teplo a příjemno pobýt nějaký čas na městské pláži, úplně opuštěné v této době mimo sezónu.
Čas do odletu jsme se rozhodli strávit již v Malaze – v obří botanické zahradě Jardín Botánico – Histórico La Concepción, kterou založila v 19. století jedna šlechtická rodina.

Mapa zachycující hlavní body cesty – Málaga, Tarifa, Tangier, Gibraltar.