Výstup na Pic de Tristaina

Východiskem túry je parkoviště Coma d´Arc na úplném konci silnice CG-3 vedoucí z el Serratu. Z tohoto místa je možné se vydat na celou řadu okolních vrcholů – např. Punta de Peiraguils, Pic de Caraussans, Pic de Cabanyó, Pic de Cataperdis a další. Nás však čeká nejvyšší z nich, Pic de Tristaina. Parkoviště se nachází ve výšce kolem 2 200 m n. m., takže převýšení, které je před námi, není nijak závratné. U parkoviště je také restaurace – jediná možnost občerstvení na trase. Z parkoviště cesta nejprve mírně stoupá. Po asi patnácti minutách chůze a vystoupání přibližně 100 výškových metrů se před námi objeví cíl naší cesty (vlevo). Vpravo je výběžek sousední hory Pic de l'Albeille.

Odtud se od cesty postupně oddělují různé odbočky, některé značené, jiné nikoli. Některé vedou i k jezeru Estany Primer, které je nyní pod námi.

Zatímco Estany Primer leží trochu bokem naší trasy (ovšem zacházka k němu se určitě vyplatí), následující jezero Estany del Mig leží přímo u trasy.

Kousek nad Estany del Mig je ještě jedno a tentokrát už poslední jezero, kolem něhož půjdeme (nepočítáme-li ještě jedno malé jezírka o něco výše – Llacuna Superior). Estany de Més Amunt je nejen nejvýše položené, ale také zdaleka největší z těchto tří jezer. Až potud se zatím jednalo spíše o příjemnou procházku, následující část výstupu bude podstatně náročnější.

Od vrcholu nás nyní dělí jen něco málo přes 1,5 km, ale pořád ještě více než 500 výškových metrů. Cesta nejdříve stoupá poměrně mírně, u jezírka Llacuna Superior dokonce chvíli vede téměř po rovině, ale brzy začne pravý horský výstup. Sklon svahu se výrazně zvýší, terén zhorší a na několika místech chůze přechází spíše v lezení. Čím jsme výše, tím více se otevírá výhled na údolí pod námi a hory, které ho ze všech stran obklopují.

Po třech hodinách jsme na vrcholu. Nenajdeme zde žádný kříž, ale vrcholová kniha tu schovaná je. Výhledy jsou úchvatné, jak zpět do Andorry, tak na druhou stranu hřebene, do Francie. Všude kolem se tyčí štíty hor.

Při pohledu na západ vidíme na francouzské straně jezero Étang de la Oussade, nad ním vrchol Pic de Malcaras a v pozadí pravděpodobně (bez záruky) masiv na hranici mezi Francií a Španělskem s několika třítisícovými vrcholy (Pica d'Estats, Punta Gabarró, Pic Rodó de Canalbona).

I na francouzské straně je v údolí pod vrcholem několik jezer. Vlevo již zmiňované Étang de la Oussade, uprostřed Étang Fourcat a vzadu za ním Petit Étang Fourcat.

Z vrcholu se dá sestoupit i na francouzskou stranu, jelikož jsme ale omezeni tím, že se musíme vrátit na parkoviště, odkud jsme vycházeli, nezbývá než se vrátit stejnou cestu. Alternativně je možné u jezírka Llacuna Superior odbočit doprava na cestu označenou Circ de Tristaina, která obchází Estany de Més Amunt a Estany del Mig z opačné strany. Poslední fotka je vyfocena z místa kousek pod vrcholem. Dole je vidět Estany del Mig, za ním parkoviště a nad ním část lyžařského střediska na protilehlém svahu pod vrcholy Cap de la Coste Grande, Pic de Cataperdis a dalšími.