Výstup k Ghyarskému čortenu

Pokud není Ghyaru vaše cílová stanice pro tento den a chcete vyrazit na výlet k čortenu, je ideální odložit krosnu v nějaké z místních restaurací. Předem je dobré zvýšit ochotu personálu příslibem čaje či obídku po návratu z vycházky :-). Cesta je velmi jednoduchá. Nejdřív je potřeba projít celou vesnicí po hlavní cestě směr Ngawal a u posledních stavení pak vyrazit po pěšině pořád vzhůru. Prvním vhodným místem k odpočinku je menší čorten bez vlaječek. Mimo stále hezčích vyhlídek je po cestě ještě docela zajímavá kamenná stavbička přilepená ke skále u potůčku zásobující vesnici vodou.

Vesnička Ghyaru se postupně ztrácí v hloubi obklopený mořem dozlatova vybarvených políček připravených na sklizeň. Krásně je vidět i „nižší cesta“ borovým lesem na druhé straně údolí využívanou hlavně hromadnými zájezdy. Člověk skoro lituje ty, co se tudy vydali, aby ušetřili jen pár hodin cesty a přišli o takovou podívanou.

Po přibližně hodině výstupu konečně dorazíte k chortenu, který je na všechny strany notně vyzdobený modlitebními vlaječky, jak je v buddhistických krajích zvykem. Je odtud vidět daleko na západ údolím od Annapurny III (7 555m n. m.) až k Tilicho peaku (7 134m n. m.).

Hora téměř na dosah je Pisang peak. Patří do oficiálního seznamu „trekařských kopců“ , na které je relativně levné povolení (350USD pro skupinu 1–4 horolezců, stav k 2012). Cestovky ho velmi rádi nabízejí jelikož není moc technicky obtížný. Většina turistů ho ale bohužel nevyleze, hlavně z důvodu prachbídné aklimatizace, kterou v údolí Marsyangdi, nemají kde nabrat. Docela smutný pohled je na jeho blízký jižní svah, kde ledovec výrazně ustoupil a zůstalo po něm jen vyhlazená černá skála.

Nejimpozantnější vyhlídka je přímo přes údolí na Annapurnou II. a IV, kde lze, s trochou štěstí, zahlídnout i relativně časté laviny mezi nimi.

Gangapurna z této vyhlídky vypadá jen jako taková decentní pyramidka stydlivě vykukující zpoza zakrouceného monumentálního hřebene Annapurny III.

Při pohledu „zpět“ je pěkně vidět rozeklaný hřeben se sedlem Namun, přes které vede hodně tvrdá treková cesta, ale zato liduprázdná