Výlet k ledovci Pastoruri

Mikrobusem vyrážíme z města Huaráz (3091 m.n.m.) po hlavní silnici na jih. Za Ticapampou v malém sídle Pachacoto odbočujeme vlevo východním směrem a začínáme stoupat do hor. Děláme fotografické zastávky.

Nespěcháme, v širokém údolí jsou nejen pěkné pohledy na vrcholky hor, ale na své si přijdou i milovníci rostlin.

Řidič nás v rámci aklimatizačního procesu seznamuje s čistě přírodním způsobem, jak místní bojují proti únavě a výškové nemoci: žvýkáním.

Zastavujeme v oblasti výskytu obřích bromélií Puya Raymondi. Rostlina se ke konci svého života vzedme do květu, vysokého přes 10 metrů. Poté umírá. Velkolepé.

Šplháme ve svahu kolem bromélií a zkoumáme tyto zvláštní rostliny.

Těsně před sedlem Huarapasca (4780 m.n.m.) odbočujeme vpravo a šplháme na nové parkoviště, od kterého vede naučná stezka do výšky 5000 m.n.m. až k ledovci. Jsou tu na turisty přichystáni. Kromě obchodu se suvenýry jsou k dispozici pro ty, které zaskočí nedostatek kyslíku, i koně.

Podle glaciologů údajně ztratila peruánská Cordillera Blanca za poslední tři desetiletí 25% ledu. Z ledovce Pastoruri ho ovšem odteklo mnohem víc, dle různých zdrojů mezi 25 až 40%. Pohled na ledovec a kry, plující po ledovcovém jezeře, je ovšem monumentální. Skvělá aklimatizační procházka.

Z vyhlídkové terasy je vidět nejen ledovec. V bezprostředním okolí je několik volně přístupných vyhlídkových bodů, ze kterých se otevírá severním směrem pohled na nejbližší vrcholy pohoří Cordillera Blanca.

Pohled na vrcholky hor, pokryté sněhem a ledem, nás provází i při zpáteční cestě. Ostatně Cordillera Blanca je vidět i ze samotného Huarázu. Po tak pěkné aklimatizaci můžeme vyrazit vzhůru, třeba na Santa Cruz Trek.