Túra po kopcích mezi Léhem a Sabu

Kdysi se chodilo z Léhu do vesnice Sabu (nebo taky Saboo) zkratkou přes pusté hory, což v době asfaltu už nedělá téměř nikdo. Málo znatelné pěšiny naštěstí zůstaly, takže turisté, kteří už nevědí, kam by z Léhu vyrazili na výlet, mohou prozkoumávat nepojmenované čtyřtisícové kopce, ze kterých jsou opravdu zajímavé výhledy na Léh nebo přejít sedlo cca 3800m n. m. a dojít do oázy Sabu po svých, což může být zároveň i dobrý aklimatizační vý­let.

Možnosti nástupu na tuto túru jsou dvě, takže se nechá případně udělat i kolečko. Buďto se vyrazí „skládkovým“ údolím, které začíná u silničního esíčka kousek nad autobusovým nádražím. To je ale zkraje dost nudná cesta mezi horami odpadků, které mají být turistickým očím skryty. Nebo se vystoupá do malého průsmyku z nejvýchodnějších předměstí Léhu, pěkně viditelném například z Namgyal Tsemo gompy.

Z malého průsmyku je i pěkný výhled na „daleký“ sever Léhu a cestu na náročnější celodenní výšlap do Phyangu.

Z průsmyku se klesá do hlavního pustinného údolí, které je obklopené vyhlídkovými kopci. Vhodných hor na výšlap je tu po okolí minimálně pět.

Životodárný Indus obklopený zelenými políčky pod Léhem zvolna plyne širokým vyprahlým údolím. Na obzoru je malá oáza vesničky Stok, sídla posledního Ladháckého krále a východisko treku na nejoblíbenější horu oblasti – Stok Kangri.

Teprve z této výšky si člověk doopravdy uvědomí jakou pustinou je Léh obklopený.

Tato vycházka je většinou v hodně zvětralém terénu suti a skalek. Na výhledové vrcholky se leze spíš intuitivními stezkami než nějakými vyšlapanými pěšinami.

Jedna z přístupových cest do pusté oblasti mezi Léhem a vesnicí Sabu.