Mys Tsumeki a Irozaki

Silnice č. 135, vedoucí podél východního pobřeží poloostrova Izu, nabízí mnoho míst s pěknými výhledy na oceán. Míříme tudy směrem na jih k městu Shimoda. 

Po vjezdu do Shimody odbočujeme na poloostrov Tsumeki a pokračujeme na samý jih, kde je malý ostrůvek Ebisu. Na ten se dostaneme pěšky po úzkém mostu.

Kolem malého ostrova vede stezka, nabízející bezprostřední kontakt s členitým sopečným pobřežím a oceánem.

Při troše opatrnosti lze opustit úzkou stezku a vydat se objevovat krásy sopečných tvarů ostrých kamenů. 

V dálce je vidět město Shimoda, které má něco přes 21 000 obyvatel.

Přesunujeme se v rámci poloostrova Tsumeki na jeho nejvýchodnější část. I když je krásně teplo, je po letní sezoně, a tak si místní pláž a okolí užíváme zcela sami bez turistů.

Pokračujeme k majáku Tsumekizaki, odkud je vidět všech 7 okolních ostrovů, strmé útesy nad Pacifikem i okolní hory Amagi.

Scházíme po neznatelné pěšině až téměř k oceánu. Jsou tu podél pobřeží různě dlouhé skalní útvary podobné sloupům. 

Opouštíme oblast Shimody a směřujeme na samotný jih poloostrova Izu, který představuje mys Irozaki. Pobřeží kolem mysu Irozaki je drsné a poměrně nedotčené.

Na mysu je ve skále zabudovaná malá svatyně a na skále je i nezbytný maják. Od členitého drsného pobřeží jsou už směrem k jihu jen samé vody Tichého oceánu.

Vracíme se zpět podél východního pobřeží poloostrova Izu k severu. Za městem Izu – Inatori odbočujeme do hor, abychom si udělali večerní zastávku s pohledem na pobřeží a oceán.