Hrad Rabí - prohlídka

První písemné zmínky o hradu jsou z r. 1380, hrad snad vznikl již po r. 1142. V l. 1420–21 byl hrad dobyt husity. Hrad byl sice rychle obnoven, ale pak začal chátrat. Za třicetileté války byl vypleněn a pak již sloužil převážně k hospodářským účelům. Hrad dále chátral, vyhořel a nakonec byl roku 1834 zcela uzavřen. Od roku 1920 byly zahájeny opravy a dnes hrad spravuje Národní památkový ústav

Právě při obléhání tohoto hradu přišel Jan Žižka z Trocnova o pravé oko. Stalo se to při jeho druhém obléhání tohoto hradu v v červenci roku 1421. Podle pověsti Žižka řídil boj a stál přitom pod osamělou starou hrušní. Znenadání přiletěl z hradeb šíp, zarazil se do kmene stromu a vyrazil z něho třísku, která vlétla Žižkovi do jeho jediného zdravého oka. Hejtman byl hned odvezen do Prahy k léčení, avšak k žalu všech věrných již nenabyl ztraceného zraku.

Do hradu se vchází systémem tří hradních bran. První sloužila jako vstupní brána, druhá hradní brána byla spojena s obydlím vrátného. Třetí brána je nynějším hlavním vstupem na velké nádvoří, obehnaný mohutným dělostřeleckým opevněním.

Po vstupu do hradu nás upoutá rozsáhlý prostor Velkého nádvoří, což je nejmladší část hradu, vybudovaná na počátku 16. století. Tuto část včetně prostoru hradní konírny lze navštívit samostatně bez průvodce. Prostoru dominuje Břeňkův palác, kde se nachází dochované místnosti, v nichž lze vidět model hradu ve třech vývojových etapách, erby majitelů hradu a expozici kamnových kachlů.

Starší část hradu představuje vnitřní nádvoří se studnou a hospodářským zázemím. 

V nejstarší části hradního komplexu se prochází úzkým parkánem.

Hradní dominantou je mohutná obytná věž (donjon), z vyhlídkového ochozu na vrcholu lze shlédnout na celý Prácheňský kraj,

V rámci prohlídky je možné vystoupat na 26 metrů vysokou obytnou věž a pokochat se pohledem na okolí a blízkou řeku Otavu.

Vybudování hradní studny byla velmi náročná a nákladná práce. Údajně stály práce více než stavba opevnění. Studna byla vylámána ručně ve skalním podloží do hloubky 60 metrů.

Hluboká hradní sklepení jsou v rámci prohlídky přístupná a zajímavostí je krápníková výzdoba, která vznikla průsakem vody.

Pro svou monumentálnost se stal hrad, hradní sklepení a okolí častou kulisou pro české i zahraničních filmy.
Nejznámější je Markéta Lazarová, Božská Ema Radúz a Mahulena. Natáčely se tu i pohádky a dokonce i hollywoodská díla. Ve sklepení jsou zachovány některé rekvizity z filmů.