Cesta z Pokhary do Chhusangu

Je období monzunu, ale probouzíme se do krásného rána. Ze střechy našeho hotýlku jsou himalájské velikány jako na dlani. Vítá nás Rybí ocas – Machhapuchhre a Annapurny. Do výchozího místa putování po Mustangu, Jomsomu, se chceme rychle přesunout letadlem. 

Je sice období monzunu, ale máme štěstí, první ranní let z Pokhary do Jomsomu  je odbaven. Na křídlech Agni Air a uvnitř Dornieru 228 se při 20 minutovém letu kocháme nádhernými výhledy na  Dhaulagiri. Skoro smykem se po přistání stáčíme k malé letištní budově… přežili jsme.

Po odbavení zavazadel a krátkém odpočinku (Jomsom je 2750 metrů nad mořem) vyrážíme vstříc Mustangu. Provází nás pohled na ranním slunci zalitý vrchol Nilgiri.

Čas od času v Nepálu dochází k leteckým haváriím. Ranní lety do Jomsomu obvykle přistávají ve směru příletu, tedy od jihu k severu. Během dopoledne se často zvedá jižní nárazový vítr. Letadla se pak musí v relativně úzkém prostoru před přistáním otáčet. A to byl i případ vraku letadla, který jsme viděli.

Necháváme Jomsom za zády a pomalu stoupáme nad řeku Kali Gandaki. Je to široká pohodlná cesta, po které jezdí i džípy. Otočit se občas dozadu stojí za to, odměnou je pohled na zářivě bílý vrchol Dhaulagiri.

Tato řeka si v rámci svého širokého koryta teče, kde chce. Někdy se prý dá jít přímo po jejím břehu, ale mi tu jsme v srpnu a jistější je použít pohodlnou vozovou cestu. Místní z koryta řeky těží stavební kámen.

Cíl dnešního dne je vesnička Kagbeni. Sestupují sem z Muktinathu ti, kteří absolvují trek kolem Annapuren a odbočuje tu i cesta na Dolpa trek. Moc jsme toho sice dnes neušli, ale chceme si v klidu vychutnat Kagbeni a jeho okolí.

Líbí se nám budhistické kláštery. Mají kouzelnou atmosféru. A tak nevynecháme příležitost k jejich návštěvě. V tom místním zrovna vládne uvolněná atmosféra.

… a uvolněná atmosféra vládne i kolem…

Procházíme úzkými uličkami. Je to zvláštní směsice starého a nového. Mám pocit, že toho nového bude stále přibývat. Je to dobře, nebo špatně? Narážíme na podnik, který má na dveřích hrdě napsáno: Yac Donald´s.

Užíváme si celé odpoledne a večer průzkumem okolí. Tenhle aklimatizační relax každému doporučuji. Nízké slunce pak dělá krajinu obklopující Kagbeni ještě atraktivnější.

Odpolední oblačnost se rozpouští a se zapadajícím sluncem se opět objevuje z trochu jiné perspektivy než v Jomsomu vrchol Nilgiri.

Druhý den ráno jdeme na okraj Kagbeni, abychom prošli kontrolním bodem. Do Mustangu se platí permit 500 amerických dolarů na 10 dnů (extra den / 50 dolarů navíc – stav v roce 2012). Naštěstí máme permit vyřízen a zaplacen už z Káthmándú, takže procedura pro 4 cizince trvá jen asi 15 minut. A máme skvělého průvodce (do Mustangu je to povinnost). Pak už stoupáme nad Kagbeni vstříc dnešním zážitkům.

Postupujeme nad levým břehem. Cesta se vlní nahoru a dolů a stále nabízí nové pohledy na krajinu ležící ve srážkovém stínu. Ideální destinace mimo hlavní nepálskou turistickou sezonu.

I když to tak možná nevypadá, i zde je zatím cesta velmi pohodlná a široká.

Cíl dalšího dne treku. Opět zvědavě zkoumáme vesnici a její okolí. Jsme obklopeni zajímavými skalními útvary.

A je tu nezbytná návštěva klášteru. Právě tu probíhá obřad. Zítra nás čeká stoupání do Horního Mustangu.