Turistika v masivu Ebrat I.

Do oblasti okolo hory Ebrat nejspíš budete vyrážet z Rinehu. Po sjezdu do údolí Haraz a jízdě pár kilometrů údolím směr Teherán okolo restaurací nabízejícími pstruhy vás bude čekat odbočka do městečka Ira. Klikatou silnicí zdoláte téměř pěr set výškových metrů než se dostanete do této oázy. Po cestě se na obzoru budete moct kochat výhledem na Dámavand i na Rineh vystavěný na náhorní plošině pod sopkou.

Výchozí bod túry je na samém konci vesnice Ira v cca (2 175m n. m.). Přímo naproti jsou ve svahu vybudované malé jeskyně, kde jsou přes zimu ustájená zvířata. Vede zde i krátká cesta přes hřeben do městečka Niak – inspirace pro ty, co chtějí méně náročnou a přesto zajímavou procházku.

Pohled zpět na východisko trasy – vydejte se cestou stoupající zvolna vzhůru podél údolí. Cesta klesající k řece vede do vesnice Niak. Dominanta na obzoru – Dámavand – vás bude doprovázet skoro celou tuto túru.

Cesta relativně pozvolna stoupá nad malebným kaňonem říčky obklopeným stromy a jen trávou porostlými svahy. Sedlo, kam máte namířeno, je už z dálky viditelné. Nenechte se po cca půl kilometru výstupu zmást pěknou pěšinou klesající k dolů k řece – tudy správná cesta nevede.

Po chvíli se otevře výhled i na zajímavý osamocený dolomitický vrcholek. Pozvolna se i vyšlapaná pěšina začne stáčet doprava k tomuto kopci. V tomto momentu ji musíte opustit /tato cesta vede přes hřeben do vesnice Lasem – další zajímavá cesta/ a držet se stále u/nad kaňonem a stoupat už víc intuitivně.

Na jednom místě v kaňonu je i malý „les“ zvětralých skalních věžiček s kameny na vrcholku.

Vesnice Ira se postupně ztrácí v dáli. V okolní vegetaci není problém narazit na zajímavé kudlanky nábožné.

Kaňon se postupně zmenšuje a vy po necelých dvou hodinách výstupu budete stát v sedlu (2 615m n. m.), kde se povalují napůl spálené umělé trubky původně zamýšlené na nějaký zavlažovací projekt.

Zde vás čeká zásadní rozhodnutí, zda seběhnete dolů do vesnice Nava a ukončíte túru nebo bude pokračovat dál v túře masivem Ebratu.