Túra na měsíční hřeben u Kočkoru

Bazar v Kočkoru není klasické tržiště, jak by se z názvu dalo očekávat. Je to v podstatě jen okolí hlavní silnice ve středu města, kde se soustředí taxíky a největší místní ruch. V jeho okolí je nejvíc ubytovacích možností a obchůdků s potravinami. Je to východisko i na tuto túru.

Z bazaru pokračujte ještě cca 150 metrů po hlavní silnici, kde na konci bloku zahněte doleva. Dál už půjdete pořád rovně směr hory. Jako první narazíte na klasický socialistický památník uvědomělé hrdinky.

Jen kousek dál od pomníku údernice má svou sochu i Lenin. Na toho narazíte v Kyrgyzstánu stále velmi často.

Výpadovka z města je docela prašná a panuje na ní čílí ruch. Město je na počet obyvatel docela roztahané a působí spíš vesnicky. Přeci jen se zde většina živí práci na úrodných polích živených vodou ledovcových řek.

Po zhruba kilometru a půl končí na západní straně silnice zástavba a přes pole je zajímavý výhled na zhruba deset kilometr dlouhý hřeben vyprahlých hor. Tyto vrcholky mají jen okolo dvou tisíc metrů nad mořem, takže na místní poměry naprosto bezvýznamné, výhled z nich je však skvělý.

Poslední zajímavostí Kočkoru je mešita stojící téměř na samém kraji města. Moc lidí zde není a i tady je vidět, že v Kyrgyzu se náboženství moc neprožívá.

Kopce, které jsou cílém této procházky, vypadají v porovnání s hlavním hřebenem na obzoru, dosahujících výšek okolo 4 200m n. m., opravdu nicotně.

Po dvou a půl kilometrech pochodu z kočkorského bazaru dojdete k obchvatu města. Ten přejděte a pokračujte směr vesnička Isakajev. Zhruba po 750 metrech se na kraji vesnice začne silnice výrazně stáčet východ. Vy však po polní cestě pokračujte okolo zemědělských stavení přímo k vyprahlým horám. Na tomto místě v podstatě opouštíte, zhruba v půlce, pěší variantu cesty do východiska treku k jezeru Köl Ükök.

U posledních stavení budete míjet zavlažovací kanál a pohodlně můžete stoupat na východní konce onoho vyprahlého měsíčního masivu. Pěkný je výhled na ústí údolí Tör Ükök, kterým vede skvělý trek k jezeru Köl Ükök.

Je odtud i pěkný výhled na ledovcovou horu, jednu z nejvyšších v oblasti, která zásobuje vodou říčku Terc, kterou budete muset přebrodit pokdu se vydáte k jezeru Köl Ükök.

Vlastní pohoříčku je typický badland tyčící se nad úrodným okolím.

Hřebínek měsíčních kopců vypadá z dálky relativně kompaktně, ale ve skutečnosti je rozdělen celou řadou malých údolí, takže klaisckou hřebenovku zde neuděláte. Procházku můžete tedy udělat tak, že přejdete tuto malou část a údolíčkem se vrátite zpět nebo budete pokračovat dále na zapád přes jednotlivé pidi masivy.

Výhled na širokou oázu Kočkoru je velmi pěkný. Navíc zde sotva někoho potkáte. turistu určitě ne, maximálně nějakého pasáka krav.

Také je pěkný výhled na soustavu zavlažovacích kanálů a rybníků, udržující vodu v krajině.

Na samém jižním konci hřebínku je i malý opuštěný hřbitůvek. Na tomto místě má opravdu zvlíštní atmosféru.

V údoličku je i pěšinka a sporá vegetace – za deště či na jaře i zde nějaká voda občas teče

Údolím projdete během chvilky a pak už vás čeká stejná cesta zpět. Pokud se vám nechce celou cestu šlapat je velká šance, že stopnete nějakého taxíka. Doprava mezi Kočkorem a Isakajev je relativně frekventovaná.