Jízda El Calafate - El Chaltén

První etapa autobusové štreky z El Calafate vede podél největšího argentinského jezera Argentino, které je pozůstatkem gigantického ledovce. Na obzoru je vidět hřeben And, nad kterým je vidět proměnlivé patagonské počasí – někde je azuro, někde sněží. Jde o to tu být ve správný čas na správném místě :-)

Posléze se napojujeme na nejslavnější argentinskou silnici Ruta40, která má na spoustě úseků stále pouze šotolinový povrch. Po překonání řeky Santa Cruz vytékající z jezera Argentino (jedna z nejdelších a největších v Patagonii) se jede zajímavou krajinou patagonské pampy. Okolo jsou k vidění lamy a vyprahlé stolové hory a jiné zajímavé skalní útvary. Jede se údolím řeky Leona, která spojuje vyšší jezero Viedma s Argentino.

Nejhezčí pasáže přicházejí až po přiblížení se k dalšímu obrovskému jezeru Viedma. Na obzoru se tyčí krásně nasvícený hřeben And, nad nimiž se honí různé typy mraků.

Nejproměnlivější počasí je na hřebenu And, kam se ženou z Chile mraky od oceánu. Chilská strana je v této oblasti ale daleko deštivější než Argentinská.

Do El Chalténu vede pěkná asfaltka a s ubíhajícími minutami a přibližujícím se Fitz Royem pasažéři propadají čím dál většímu šílenství a chodí si tuto krásnou scenérii fotit přes sklo dopředu autobusu.

Pokud máte štěstí na řidiče autobusu, kterému se zželí pasažérů či se nechá jednoduše přemluvit zastaví vám kousek před El Chalténem na krásné vyhlídce, kde máte celý hřeben jako na dlani. Jen můžete dostat trošku pocit, že jste ještě nezačali ani trekovat a už jste tu vlastně všechno viděli :-)

Za krásného podvečerního světla dostává kouzlo i jinak pustá patagonská pampa s malými kopci a horami.

Při cestování Patagonií vás určitě zaujmou nekonečné tisíce kilometrů plotů obepínající neúrodnou pampu. To jsou všechno místní gigantické statky – Estancie.

Po 220 kilometrech docela zajímavé cesty konečně přijedete do El Chalténu, kde se osazenstvo autobusu rozejde po místních hostelech.