Výstup na Velký Korab (2764 m)

Na výstup vyrážíme od Mavrovského jezera, které se nachází na severo-západem Severní Makedonie. Jde o uměle vybudované jezero ve 1200 metrech. K našemu výchozímu bodu výstupu jedeme autem nejprve po běžné silnici, Makedonie má kvalitní silnice, ale po asi půl hodně jízdy odbočujeme na prašnou offroad cestu.

K výchozímu bodu našeho treku jedeme asi 13km offroadem, což jde zvládnout i běžným autem, i když pomalu a opatrně. Počítejte zhruba hodinu na tuto část cesty, která vede podél řeky Shtirovica. Cestou se nám dokonce poštěstilo zahlédnout i dva medvědy, kteří zrovna utíkali přes most přes řeku. Auto necháváme zaparkované kousek pod policejní stanicí při kraji cesty, protože poslední kopeček už nechceme z důvodů velkých kamenů riskovat.

Prvních pár kilometrů stoupáme přes listnatý les, což poté co jsme o pár metrů níže viděli z auta dva medvědy, nás popohání rychle vzhůru na volnou planinu. Nad lesem už na nás vykukují vrcholky okolních hor.

Když se při stoupání otočíme zpět odkud jsme vycházeli, máme krásný výhled na Národní park Mavrovo a jeho zelené kopce v Severní Makedonii.

Přestože jsme tu byli ke konci června, tak nás překvapilo, kolik sněhových planin jsme tu ještě zastihli. Naštěstí se i přes ně šlo k vrcholu dostat, i když jsme chvílemi měli velké pochybnosti, jestli to nebudeme muset pod vrcholem přeci jen otočit.

Cesta je příjemná, vede dobře značeným terénem přes louky. Bílo-červené pruhy jsou bez problémů viditelné od jednoho k dalšímu bodu. Máme tak klid na kochání se výhledy po okolních vrcholcích.

Se stoupající výškou přibývá i větších sněhových polí. Přes některé vedou vyšlapané cestičky, jiným se jde vyhnout a obejít je po podmáčené louce.

Dáváme si malou pauzu na svačinu a nabrání sil na další část trasy. Příliš dlouho ale neotálíme, protože se začínají valit mraky přes vrcholky okolích kopců a máme tak obavu, abychom nepřišli o výhled z vrcholu našeho Velkého Korábu.

Pod závěrečným výstupem na vrchol ještě přeskakujeme horský ledový potok, abychom se vyhnuli velkým sněhovým polím. Potok totiž vedl pod nimi a my tak měli obavu, že se do něj přes sníh můžeme probořit.

Konečně jsme na vrcholu Velkého Korabu. Sice spolu s námi sem dorazily  i mraky, ale naštěstí se brzy vznesli nahoru a nechali nás tak nahlédnout do okolí. Odtud vidíme jak na Makedonskou stranu, kudy jsme stoupali, tak i do Albánie, kam bude náš roadtrip po Balkánu za pár dnů pokračovat.

Z vrcholu shlížíme do údolí, kudy se klikatí naše výstupová a zároveň i sestupová trasa. Za celou cestu nahoru jsme nepotkali ani živáčka. Asi to bylo i tím, že jsme vycházeli poměrně brzo dopoledne. Když jsme pak scházeli zpět k autu, tak jsme minuli pár výletníků stoupajících vzhůru a na vrcholu jsme pak viděli další lidi, kteří přišli asi z Albánské strany. Pokud tedy hledáte trek bez davů v krásné přírodě, tak Makedonské hory doporučujeme.