Článek Retz v zimě

Začínáme na hlavním náměstí. Najdeme tu radnici s vyhlídkovou věží, informační centrum, vinotéky zásobené skvělým místním vínem, kavárny i malé obchůdky. V sobotu bývá k dispozici i malý trh s produkty místních farmářů.

Pokračujeme z hlavního náměstí severním směrem: procházíme širokou bránou po značené cestě směr větrný mlýn.

Název ulice nás nenechává na pochybách, že jdeme správným směrem. Jen toho sněhu je na místní poměry trochu víc. 

Vinařů a vinných sklepů je v Retzu skutečně hodně. Jen teď v lednu se mnoho z nich ponořilo do zimního spánku.

Cesta stoupá k vinicím a za posledními domy se objevuje výhled na celé město.

Nedaleko větrného mlýna je první sousoší křížové cesty.

Tak nevím, jestli takhle zrovna vypadala celnice na státní hranici, ale ta cedule je dost autentická.

V současné době jsou v Rakousku jen dva plně funkční větrné mlýny. Jeden u Neziderského jezera, druhý právě tady v Retzu. Ten místní pochází z 18. století.

Vinohradnictvím tohle město a jeho okolí opravdu žije. Retz je obklopen vinicemi. Jen ten pohled na zasněženou krajinu je zrovna tady trochu netradiční.

Za větrným mlýnem se dostáváme k pátému sousoší křížové cesty.

Křížová cesta končí u velkého sousoší se třemi kříži. Ukřižovaný Kristus má po bocích kříže s lotry. Ve spodní části je socha Panny Marie a Máří Magdaleny. Kalvárie v barokním stylu byla dokončena v roce 1726 a je od ní pěkný výhled na město a okolí.

Pokračujeme dál SZ směrem po značené cestě. Jen asi 5 minut za větrným mlýnem je vojenský hřbitov.

Dalším cílem je vyhlídkový vrchol Paraplu­ieberg (367 m.n.m.).

Vracíme se jižním směrem na další vyhlídkový vrchol Gollitsch (325 m.n.m.), odkud je výhled na město Retz i okolní vesnice.

Kolem zasněžených vinic se vracíme zpět do města, které nás vlídně přijímá svou kulinářskou nabídkou.