Relikviář svatého Maura

Ve zrekonstruovaném Pluhovském paláci je vytvořena zcela nová expozice, kde se kromě prohlídky originálu relikviáře svatého Maura návštěvníci dozvědí plno zajímavých informací souvisejících s tímto úžasným předmětem. Kromě obvyklých exponátů je zde i několik audiovizuálních projekcí. Expozici si procházíte sami bez průvodce, jsou zde ale kustodi, kteří jsou ochotní odpovědět na otázky. 

Relikviář svatého Maura zhotovený v letech 1225–1230 je ojedinělá románská zlatnická památka nevyčíslitelné hodnoty. Obsahuje relikvie svatého Jana Křtitele, svatého Maura, svatého Timoteje a svatého Apolináře. Re­likviář má obdélníkový půdorys o rozměrech 140×42 cm a je 65 cm vysoký, vrchní nástavec je ve tvaru sedlové střechy.

Relikviář vlastnil od roku 1838 šlechtický rod Beaufort-Spontinů, kteří se z Belgie přestěhovali na zámek v Bečově nad Teplou. Na konci druhé světové války členové rodu před svým vysídlením do Rakouska relikviář zakopali pod podlahu hradní kaple. Zámek byl po válce znárodněn, ale o existenci relikviáře nikdo nic netušil. Od roku 1984 se příslušníci rodu pokusili relikviář odkoupit aniž by předem prozradili oč jde. V průběhu jednání byl nakonec relikviář v listopadu 1985 těsně před uzavřením kupní smlouvy kriminalisty pod podlahou kaple objeven.

V expozici je nemalá část věnována náročnému restaurování tohoto skvostu a návštěvníci mají možnost se seznámit bližší seznámení s jednotlivými typy zlatnické výzdoby. Velmi složité kompletní restaurování probíhalo od roku 1991 a znamenalo 12 let mravenčí práce a hledání postupů.

Po vyzdvižení relikviáře byl uložen do suchého sejfu České národní banky, kde suché a teplé prostředí urychlilo destrukci dřevěného jádra. Původní dřevěné jádro nebylo možné obnovit a muselo být složitě vyrobeno z ořechového dřeva znovu. Analýza ukázala, že původní jádro bylo vyrobeno ze stromu poraženého okolo roku 1197. Původní jádro je součástí výstavy.

Relikviář slouží jako schránka na ostatky svatých. V tomto relikviáři se nachází asi 13 ostatků. Jejich pravost je ověřena prostřednictvím „Autentik“ – listin vydaných církví ověřujících pravost relikvií. Na snímku je nejstarší autentika tohoto relikviáře – olověná destička, do níž je text vyryt.