Článek Prokletije - Theth

Ze Skadaru (Shkodër) do Thethu vedou dvě cesty. První cesta je přes Koplik a Bogë, v současné době vede z Bogë nová krásná asfaltka. Cestou jsme potkali několik brodů, v létě ovšem vyschlých. Zvědavost nedala a do jednoho suchého říčního koryta jsme se podívali blíž. Zážitek poučný nejen pro děti. Vidět řeku bez vody a vymleté jeskyně stojí za to. Nechtěla bych tu být v době jarního tání.

Pro názornou ukázku, jak obrovské to všechno je. Abyste si to mohli představit ještě lépe, měřím 173 cm. Strop jeskyně je ještě kus nade mnou.

Typická albánská vesnička. Na cestách v Albánii budete potkávat různá zvířata, osly, psy, krávy, koně, kozy a ovce. V Bogë jsme vždycky potkali roztomilá prasátka.

V roce 2012 vedla z Bogë do Thethu takováto kamenitá cesta. O pár let později následovalo překvapení.

Když jsme do Thetu jeli o tři roky později z druhé strany, udivilo nás, že v sedle parkují i osobní auta v nemalém počtu. O kousek dál jsme pochopili, proč. Mohla za to krásná nová asfaltka s prosklennými vyhlídkovými teráskami.

Šotolinové cesty ovšem mají také své kouzlo.

Tady jsme v roce 2012 piknikovali. Na místě byl jen malý přístřešek pro pasáka ovcí a improvizované posezení – stoleček a pár kusů betonu z rozbitého bunkru místo židlí. Za tři roky jsme si tu taky dali oběd. Jen to posezení bylo trochu lepší a samoobsluha se nekonala.

Ano, původní piknikplácek byl na tom samém místě, kde nyní stojí největší budova – Bar-Restorant Buni i bajraktarit. Kávu už si zde nemusíte vařit sami, udělají vám stejně dobrou jako i jídlo, případně můžete ochutnat i čerstvý ovčí jogurt. Hory kolem jsou stále stejně krásné a drsné jako dřív.

Nejen člověk se rád pokochá pohledem.

Do Thethu se dostaneme také z druhé strany přes Prekal. Z této strany jsou hory zelenější, úplně jiné. Ale jako všude v horách, počasí se rychle mění, mraky se stahují a obloha zlověstně černá, potom zase vysvitne sluníčko a obraz před námi se dramaticky mění. Oč malebnější je pohled na okolní kopce vzpínající se kolem cesty, o to horší je cesta.

Pořád ještě jsou kolem nás zelené kopce.

Vesnici Theth tvoří několik málo domečků rozložených dole v údolí. Ze všech stran ji obklopují drsné holé skály. Oko fotografa jásá, člověk se v těch velkých syrových horách cítí tak nepatrný. Všechny nepodstatné starosti a problémy mizí v nenávratnu. Teprve tady si uvědomíte podstatu života a bytí všeobecně.

Červený domeček stojí stále nezměněný na svém místě.

Není to nádhera?