Na kole Měsíčním údolím

Poté, co vyjedete kopeček, nechte kola kousek za pravoúhlou zatáčkou a vydejte se na malou procházku směr obrovská písečná duna tyčící se vysoko nad Měsíčním údolím.

Výstup po písku je namáhavý, ale výhledy stojí zato. Po chvíli máte celé Měsíční údolí jako na dlani. Obzoru stále dominují altiplánské sopky na hranici s Bolívií

Přímo pod vámi je silnička po které se přijeli. Všude okolo pak zajímavé skalní útvary, které by vám zabraly na prohlídku celý den pokud byste to zdě chtěli trošku více podrobněji prozkoumat.

Pohled jižním směrem po hřebeni dun už tak zajímavý není. Krajina je tímto směrem daleko méně členitá.

Výlet na dunu vám zabere tak okolo hodiny času. Po návratu zpět ke kolům se vydejte dál po šotolinové silničce. Hned o kus dál je asi nejznámější místní skalní útvar – Tři Marie.

Sice se údolí jmenuje Měsíční, ale kdoví zda to tu není více podobné krajině na Marsu.

Další z možných pěkných míst, kde se vyplatí nechat kola u silnice a vydat se trochu do „vnitrozemí“ je v místech, kde silnice má další prudší zatáčku.

Mimo zerodovaných hřebenů uvidíte neustále i mohutný vchol Licancaburu, nejikoničtější sopku široko daleko.

Už po pár minutách máte pěkný výhled na „skalní pevnost“ kterou silnička objíždí.

Po návratu ke kolům stačí ujet jen pár set metrů a otvírá se vám pohled do dlaší zajímavé části Měsíčního údolí.

Před vámi je nyní poslední kilometr jízdy v „jádru“ Měsíčního údolí, tak se ještě naposledy pokochejte pocukrovanou okolní krajinou, skalními útvary a hrady okolo.

Na jih od této dlouhé rovinky je další obrovská písečná duna – prostě alternativních výletů tu můžete udělat nespočet.

Skalních útvarů si na této vyjížďce užijete opravdu nadmíru.

Poté co opustíte Měsíční údolí vás bude čekat ještě víc jak 12km jízdy zpět do San Pedra de Atacama. Takže tam dojedete po tom dlouhém dni docela vyřízení. Samotná návratová cesta není už tolik zajímavá i když výhledy po atacamské krajině jsou stále velmi pěkné.