V minulém článku jsme si přiblížili pár základních informací o ohni a jeho přípravě. Nyní se podíváme na to, jak samotný oheň vlastně rozdělat. Způsobů rozdělání ohně je mnoho. Na některé postupy se v tomto článku podíváme blíže.
V minulém článku jsme si přiblížili pár základních informací o ohni a jeho přípravě. Nyní se podíváme na to, jak samotný oheň vlastně rozdělat. Způsobů rozdělání ohně je mnoho. Na některé postupy se v tomto článku podíváme blíže.
Obecně bych mohl rozdělit zakládání ohně do několika kategorií podle toho, jakým způsobem oheň zapálíme:
Třením vzniká teplo. Tuto frázi jsme mohli slyšet už na základce v hodinách fyziky. Je tomu skutečně tak. Pomocí tření dřeva o dřevo dokážeme vyvinout takové teplo, které nám bohatě stačí na zapálení ohně. Při rozdělávání ohně pomocí tření dřev si připravte hodně trpělivosti a pevné nervy. Jakmile se naučíte ten správný grif, máte napůl vyhráno. Vytvořit si žhavý uhlík pak bude záležitostí pár minut. Vše je jen o zručnosti a praxi. .
Zde se vám po čase vytvoří žhavý uhlík
Při ručním „vrtání“ nám ruce sjíždějí směrem dolů. Můžeme tomu předejít jednoduchým způsobem. Pomocí provázků s očky na koncích, do kterých navlékneme palce, zabráníme sjíždění rukou.
Technika založení ohně pomocí čočky se nám může hodit v případě, že svítí slunce (slunce ovšem můžeme nahradit hodně silnou baterkou s halogenovou žárovkou, nefungovala mi žádná baterka s LED diodami). Určitě jste, jako malí, zkoušeli lupou něco zapalovat.
Pravděpodobně každý cestovatel najde u sebe v batůžku nějakou baterii. Je vlastně úplně jedno jakou. Může to být baterie ze svítilny, mobilního telefonu, navigace, fotoaparátu atd.. Pakliže cestujete autem, může se vám při rodzělávání ohně hodit autobaterie. Jestli dokáže baterie rozžnout vlákno v žárovce či rozsvítit mobil, proč by nemohla také zapálit troud?
Oheň můžeme také založit pomocí chemické reakce. Chemických reakcí, které uvolňují teplo je určitě mnoho. Zabývat se ale budu pouze jednou chemickou sloučeninou a tou je Hypermangan, protože je snadno k dostání v každé lékárně.
Abychom nemuseli při přesunech pokaždé zakládat nový oheň, můžeme si ho jednoduše vzít s sebou. Než se nám v nouzové situaci podaří rozdělat oheň, dá to někdy hodně práce a sebere nám to hodně cenné energie, kterou bychom mohli později potřebovat. Jednou z možností, jak si tuto situaci ulehčit, je přenesení již zapáleného ohně, nebo žhavých uhlíků.
Takto vypadá dřevokazná houba po dvou hodinách doutnání…
Rozdělávání ohně je dobré si předem nacvičit a osvojit techniky. Spousta technik není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Navíc si k tomu můžete příčíst i stres a nervozitu, která vás bude (více či méně) provázet v nouzové situaci.
Závěrem této kapitoly bych chtěl upozornit na zvýšené riziko požárů při zakládání a manipulaci s ohněm. Vždy dbejte na bezpečnost. Nerozdělávejte oheň tam, kde může dojít k jeho nekontrolovatelnému rozšíření. Platí staré známé heslo „Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán“. Aktuální velké požáry byly v Portugalsku a Kalifornii.
V příštím článku si řekneme něco o vodě a dehydrataci…
Pro tuto funkci se musíte zaregistrovat nebo přihlásit.