Neplánované situace - PODCHLAZENÍ A OHEŇ

Neplánované situace - PODCHLAZENÍ A OHEŇ

Nedostatek tepla, druhy ohně a jeho příprava

Jeden z faktorů, ohrožující zdraví a život v nouzových situacích, je nedostatek tepla. Člověk může prochladnout již za pár hodin, v mrazivých podmínkách již za pár minut. Co vše budeme potřebovat k založení ohně a jak na to? Pojďme si říct pár informací, které se nám můžou v nouzových situacích hodit.

Obsah článku

Podchlazení těla

Jak mu zabránit

K podchlazení dochází tehdy, když teplota těla klesne pod 35 stupňů Celsia. Poté dochází ke kolapsu tepelné regulace těla. Tělo se snaží v počátcích bránit ztrátě tepla třesem, poté začne stahovat krev k vnitřním orgánům a začínají vznikat omrzliny, které mají v mnoha případech za následek odumření zmrzlých částí těla.

Faktorů, které urychlují ztrátu tělesného tepla, je hned několik:
 

  • Studený vítr: Proniká oděvem a výrazně snižuje také teplotu okolí. Před větrem se snažte co nejvíce chránit. Únik tepla z oblasti hlavy řešte kapucí či jiným vhodným oděvem (omotejte si okolo hlavy třeba mikinu, svetr, kalhoty atd.. Na estetice moc nezáleží, je hlavní, že to hřeje). Zapněte všechny kapsy u oděvu. Ruce mějte v rukavicích nebo si je schovejte pod bundu tak, že ruce vytáhnete z rukávů a mějte je podél těla pod bundou (rukávy zacpěte, aby vám do nich nefoukalo). Tak dochází k nejmenšímu úniku tepla.
  • Mokrý oděv: Odpařováním vlhkosti z oděvu se několikanásobně urychluje ztráta tělesného tepla. Jestli je to možné, co nejrychleji se převlečte do suchého oděvu a nebo si mokré věci usušte v blízkosti ohně (nedávejte oblečení příliš blízko ohně, předejdete jeho poškození).
  • Studené nápoje: Při nepřízni počasí se snažte vyvarovat studeným tekutinám. Tělo tímto ochlazujete také zevnitř. Teplý nápoj je v mrazivém počasí nejlepší na zahřátí.
  • Studená zem: Nikdy si nesedejte přímo na holou zem. Chlad a vlhko od země urychlují ztrátu vašeho tělesného tepla. Sedejte si třeba na batoh nebo na vrstvu jehličí.
  • Alkohol: Mnohé z nás napadne myšlenka na tvrdý alkohol. Dát si „panáčka“ na zahřátí. V prvním okamžiku se dostavuje skutečně pocit zahřátí, ale v dalších minutách má alkohol přesně opačný efekt. Dochází k roztažení cév, rychlejšímu tepu srdce a tím pádem také k rychlejšímu ochlazování těla.

Základní příprava ohně

Jedinou možností jak předejít podchlazení je teplo. Připravit a rozdělat oheň je jedna ze základních věcí, kterou bychom měli umět ovládat. Pakliže se dostaneme do nouzové situace, kdy se potřebujeme zahřát, převařit vodu, či upravit potravu, oheň je někdy jediným východiskem. Někdy není opravdu snadné založit a udržovat oheň. Sám jsem se o tom přesvědčil v Amazonské džungli, kde sehnat nějaké suché dřevo na oheň je skutečně problém. Obecně platí, že jehličnany se hodí na velký plamen a zahřátí a tvrdší druhy dřevin (dub, buk, habr atd.) se spíše hodí na vaření a udržení ohně. Pakliže ale budete zmrzlí a nebo si budete chtít převařit vodu, aby jste se mohli napít, bude vám úplně jedno, jakým druhem dřeva topíte.

  • Troud: Troud je při zakládání ohně to nejdůležitější. Je to vlastně materiál, který se snadno vznítí. Ať už použijete cokoliv, dbejte na to, aby byl troud co možná nejsušší. Vhodným troudem může být například suchá tráva, suchý mech, ptačí hnízdo, kokosová vlákna, suché mořské řasy, chmýří z odkvetlých rostlin, vata, dámský tampón… Dále se také hodí březová kůra (hoří i za mokra), kousek syntetické výplně z bundy nebo spacího pytle, nebo ptačí pírka. V džungli existuje také obdoba březové kůry, kterou nazývají Babassu. Je to palma, která má v sobě vysoký obsah olejů stejně tak, jako v Evropě bříza.
  • Třísky a drobné větvičky: Vždy si připravte dostatečné množství větviček a třísek, které budete postupně přikládat poté, co se troud rozhoří.
  • Větve a polena: Větší kusy dřeva slouží jako hlavní palivo. Vybírejte větve s takovým průměrem, aby jste je mohli přelomit na potřebnou délku buď rukama, nebo vzepřením mezi dvěma blízko stojícími stromy s následným tlakem na delší část větve. Ušetříte si tím spoustu energie, která se vám později může hodit. Jako náhradní palivo můžete také použít třeba suchý trus nebo suché stromové houby (např. Choroš).
Základní příprava ohně

Lámání dlouhé větve pomocí dvou stromů

Jednoduchá pomoc při krácení dřeva

Lámání dlouhé větve pomocí dvou stromů

Druhy ohně

O tom, jaké druhy ohňů existují a na co jsou vhodné, je psáno už hodně. Každý si je může najít v kdejaké tábornické příručce a na internetu. Když ale budete v nouzové situaci, většinou je člověk šťastný za kupu ledabyle naházených klacků na jedné hromadě a přemýšlí nad daleko důležitějšími věcmi, než je to, jestli si postaví pyramidu, pagodu nebo hranici. Ale přeci jen chci upozornit na jeden druh, který je velice praktický hlavně z hlediska nocování a udržování tepla.

Sibiřský oheň

Též známý jako Finský oheň, Tajga nebo Sendvič. Jedná se o typ ohně, který se hodí na přenocování nebo na udržení žhavých uhlíků. Tento oheň dokáže hořet celou noc, někdy i 24 hodin v závislosti na použitém dřevě. O co jde? Jedná se vlastně jen o podélně rozpůlenou kládu, která postupně prohořívá zevnitř ven. Jak na to? Jestliže budete mít alespoň trošku štěstí a narazíte při hledání dřeva na velkou kládu (čím větší průměr, tím déle vám bude hořet), zkuste jí pomocí několika klínů z tvrdého dřeva podélně rozpůlit. Klíny si můžete jednoduše vyrobit seseknutím větve tvrdého dřeva a za použití silnějšího kusu dřeva jako palice postupně zatloukat klíny do klády až dojde k jejímu rozpůlení (je to trošku pracnější, ale noc při tomto ohni bude určitě příjemnější, protože oheň vás může hřát po celé délce těla). Poté zapřeme půlku klády rozštípnutou částí nahoru mezi kameny (nebo kůly zapíchnuté v zemi) tak, aby se nám nekývala. Pomocí troudu a větviček rozděláme oheň po celé délce klády a necháme rozhořet. Postupně začne hořet i vrch rozpůlené klády. Teď je čas tento oheň přiklopit druhou půlkou klády rozštíplou částí dolů. Mezi tyto dvě půlky vložíme u obou konců napříč kolíky ze syrových větví tak, aby půlky klády na sobě neležely úplně, ale aby mezi nimi bylo místo cca 3 – 5 cm a byl tak zabezpečen dostatečný přísun vzduchu. Oheň nebude hořet velkým plamenem, ale spíše jen postupně prohořívat. Takto vám může vydržet hořet i 24 hodin. Spaní vedle takového ohně je velice příjemné. Pozor však na to, aby vám nechytl spacák nebo oblečení od odlétávajících jisker. Méně pracnější způsob přípravy tohoto ohně je najít klády dvě, které zapřete mezi 4 kolíky ze syrového dřeva zapíchnuté v zemi, a položíte je na sebe. Postup zapálení je stejný jako u Sibiřského ohně s tím rozdílem, že nemáte dvě půlky jedné klády, ale dvě klády celé. Délkou klád si také určíte, jak dlouhý oheň ve finále bude. Klády můžete krátit pomocí přehoření, kdy pod kládou založíte oheň, který směřujete na to místo, kde chcete kládu předělit. Větví, kamenem nebo jiným vhodným nástrojem postupně seškrábáváte zuhelnatělé části klády tak dlouho, dokud nedojde k jejímu přehoření. V dalším článku se podíváme na způsoby rozdělání ohně a jakým způsobem můžeme oheň přenášet.

Sibiřský oheň

Suché dřevo

Na jehličnatých stromech najdeme snadno suché větve. Jedná se o odumřelé větve v nižších patrech stromu. Jehličí ve vyšších patrech stromu chrání tyto větve před dešťovou vodou, proto bývají většinou suché i po prudkých lijácích. Proto je také lepší vybírat místo na přespání v jehličnatých lesích. Smůla z jehličnanů může sloužit také jako výborný podpalovač při zakládání ohně.

Suché dřevo

Lůžko z chvojí

Lůžko umístěné v prohlubni terénu vás dobře ochrání před vlhkem a chladem od země. Na jednoduchou konstrukci z větví pokládáte vrstvu jehličí.

Lůžko z chvojí

Jižní Amerika

V některých částech světa nemáte s podchlazením problémy. Teplota ani přes noc neklesá pod 20 stupňů. Oheň vás ale zase chrání před jinými nástrahami džungle.

Jižní Amerika