Výstup na sopku Mount Agung

Výšlap na sopku Mount Agung startuje brzo ráno a za tmy. Vychází se obvykle ve 2 hodiny z parkoviště u chrámu Pura Pasar Agung. Na parkovišti Vás uvítají místní balíjci a požádají Vás o zaspání se do knihy hostů. Můžete se na horu Agung vydat sami, přidat se k některé skupině a nebo zvolit nejbezpečnější možnost s najmutím vlastního privátního průvodce. Je nutno dávat pozor, aby Vás opravdu dovedli na Mount Agung, neboť cestovní kanceláře rády zaměnují nejvyšší horu s horou Mount Batur.

K výstupu v noci je nutno mít dobrou čelovku a pevné boty. Teploty mohou ve vyšších polohách klesat a je dobré mít s sebou alespoň teplou mikinu nebo bundu. V případě mlhy nebo silnějšího větru se Vám bude hodit i teplejší oblečení. Samotný výstup v noci není přiliš zajímavý. V první části se prostupuje pralesem, v pozdější fází vegetace řídné. Když se dostaneme do částí, kde už jsou jen skály, začne pomalu svítat. Celá trasa až k vrcholu je poměrně náročná a terén je prudký.

První paprsky dosáhnou na úplný vrchol sopky Mount Agung, kde se dá dostat delší trasou z jiné strany.

Východ slunce z vrcholu je velice působivý. Na vrcholku potkáte několik skupin dalších turistů. Průvodci Vám nabídnou čaj a někdy i občerstvení.

Kráter této sopky je obrovský a hluboký. Horniny v okolí mají mnoho barev a struktur, takže je to úžasná pastva pro oči nejednoho pozorovatele.

Během Vaší cesty na Bali určitě pochopíte, že chrámy jsou všude na každém kroku. Ani na vrcholu sopky Mount Agung tomu není jinak. Sochy hinduistických postav obklopené hořícími tyčinkami davají místu duchovní ráz.

Výhled z vrcholu Mount Agung jsou velkolepé. Nej­výraznější je zelené údolí přímo pod sopkou plné různě strukturovaných kaňónů.

Pohled na vrcholek Mount Agung.

Jak už to obvykle bývá, sestup ze sopky Mount Agung je mnohem obtížnější než výstup. Možná je to způsobeno i tím, že vestou ve tměn nevidíme, kam musíme dojít.

Při sestupu dolů můžeme vidět mnoho skalních útvarů a míst, které jsme při nočním výstupu vůbec neviděli. Jako bychom šli úplně někde jinde.

Pod horou semnohdy tvoří mraky a může se stát, že než sestoupíme úplně dolů, může začít bouřka nebo se vytvoří mlha.

Když klesáme až na hranu lesů, můžeme zahlídnout mnoho suchých keřů a stromů, které zde strádají, díky místnímu klimatu, kdy hora brání větším srážkám.

Když jde člověk po tmě nahoru, nepříjde mu, že je svah tak exponovaný, jako když jde dolů.

Když se dostaneme konečně do pásu džungle, vyjeví se nám úžasné pohledy na obrovské kapradiny a další tropické rostliny, které zde žijí. Je to nádherná pastva pro oči.

Když konečně dojdeme zpět k chrámu Pura Pasar Agung, máme to nejhorší za s sebou. Chrám je relativně nově postaven a je možno se k němu podívat, obzvlášť, když jste přišli s průvodcem. Před chrámem bylo taktéž několik kempařů se stany.

Schody ke chrámu od parkoviště, po kterých jsme ráno šli ve tmě.

Na parkoviště dojdeme zcela jistě unavení a místní to ví. Nabídnout Vám červstvé ovoce nebo suvenýry.