Výstup na Pik Čerského

Cesta vede podél řeky Sljudjanky, kterou je nutno několikrát překonat. Asi ve třetině cesty je možno si koupit pivní (i jiné) občerstvení v turbáze. V případě setrvání přes noc lze objednat i ruskou saunu (báňu).

Od meteostanice (rusky „ГМС“) pokračujeme po cestě pořád mírně do kopce. V momentě, kde jde cesta po rovině, je třeba hlídat pěšinku odbočující doleva do kopce. Mezi rododendrony a ostatními květinami pak už nastoupáváme poslední metry, až se před námi objeví vrchol.

Vystoupáme na hřeben a pod sebou vidíme jezero, které dostalo příznačný název „srdce“. Teď už čeká opravdu jen několik posledních výškových metrů a v případě hezkého počasí i výhledy na pohoří Chamar-Daban.

Pokud neodbočíme z hlavní cesty směrem na vrchol, tak po chvilce sejdeme mírný kopeček ke komáří říčce. Na té je po proudu několik vodopádů, které můžeme, pokud máme dostatek času, navštívit. Po dalších několika minutách následuje „Čertovo jezero“, které je mělké a dá se v něm smýt únava z cesty. Leží v sedle „Čertova brána“. Odsud se dá pokračovat minimálně týdenním trekem, přejít celé pohoří a vrátit se zpět k Bajkalu.

Vodopádů je zde několik a jejich návštěva nezabere moc času. Rusové zřejmě na břehu řeky někdy staví improvizované sauny a chodí se ochlazovat přímo pod vodopád.