Cesta na vrchol Gruzínské pětitisícovky
Kazbeg je s 5033 m.n.m. sedmou nejvyšší horou Kavkazu. Obdobně jako Elbrus je to sopka. Poslední doložená erupce proběhla kolem roku 750 př.n.l., což je z geologického hlediska nedávno. Dozvuky sopečné činnosti jsou tu patrné stále. Ke skále této hory byl podle řecké pověsti Diem přikován titán Prometheus za to, že pro lidstvo ukradl bohům oheň. Trest byl o to rafinovanější, že mu každý den orel vytrhával játra, která mu znovu dorůstala. Podle všeho tedy, žádné klidné místo..
Příprava
Výstup na vrchol Kazbegu byl cílem číslo jedna při naší podzimní cestě do Gruzie. Proto jsme také bleskově změnili plán když se jsem se ráno probudili na druhém konci Gruzie a viděli aktualizovanou předpověď počasí. Ta pro část Kavkazu kolem hory slibovala pro nadcházející tři dny jasno. Nastartovali jsme tedy náš půjčený Outlander a místo na skalní město Vardzia vyrazili na 300 km dlouhou cestu na severovýchod k Ruským hranicím.
S mnoha zastávkami na jídlo, víno a focení jsme navečer šťastně dorazili do městečka Kazbegi, jinak také Stepancminda. Nad námi z mraků vyčuhuje zasněžený kužel sopky osvětlený zapadajícím sluncem a my debatujeme v dřevěním domečku informačního centra, které tu postavil český Člověk v tísni se sympatickými Polkami. Probíráme nástrahy cesty a řešíme otázku zda s průvodcem nebo bez. Podle všeho to vzhledem k počasí dáme sami. V půjčovně bereme sedáky, karabiny, přilby a lano. Mačky a hůlky máme svoje. Jinak se tu dá půjčit prakticky všechno včetně spacáků a bot.
Je čas se navečeřet a jít spát. V rámci našeho spontánního bojkotu booking.com, airbnb a dalších výdobytků doby ke kterému jsme se v Gruzii bezděčně rozhodli, se ptám pokuřujícího chlapíka na temné ulici vesnice Gergeti jestli by se tu dalo někde přespat. Odpověď je kladná, domlouváme cenu a jsme uvedeni do horalské domácnosti se dvěma příjemnými pokoji pro hosty a ještě příjemnější paní domácí. Dostáváme výbornou večeři a do noci povídáme a popíjíme vodku s jejím tchánem.
Výhled z Kazbegi na vrchol, který se ještě ztrácí v mracích
Den první - Výstup k chatě Betlémi
Ráno vyjíždíme z Gergeti autem ke kostelu Cminda Sameba (Nejsvětější Trojice) ve výšce 2150 m. Sem jezdí většina turistů terénními taxiky. Pokochají se výhledem na horu a komplex Gruzínsko-pravoslavných kostelů na malé náhorní plošině. My se chvilku se kocháme také, unikáme psovi, který vypadá, že má vzteklinu, děláme fotku s oslíky a pak rychle a vyrážíme.
Cesta stoupá po horských loukách s překrásnými výhledy. Je celkem frekventovaná, hodně lidí chce dojít alespoň do prvního sedla nebo k čelu ledovce.
Terén se postupně mění na kamenitý. Po 2,5 hodinách vycházkové chůze dorážíme k ledovci ve výšce 3.250 m. Nasazujeme mačky. Až dosud byla cesta na orientaci velmi jednoduchá. Tady na ledovci to je ale horší. Trochu pomáhají mapy.cz, ale nejlepším je jít po podle trusu. Chata je zásobovaná osly, mezky a koňmi. Ti si instinktivně vybírají bezpečnou cestu a hlavně nechávají na ledovci poměrně dost stop v podobě koblih. Po dalších dvou hodinách cesty „pa kakáškam“ dorážíme k chatě Betlemi.
Odpočinek v sedle pod ledovcem
Potoky brodit nemusíte
Čelo ledovce Gergeti
Základní tábor - budova bývalé meteostanice
Budova bývalé meteostanice – nyní Betlemi Hut podle nedaleké jeskyně, kde byly podle pověsti uloženy jesličky z Betléma v nichž se narodil Ježíšek. Chata je masivní kamenná stavba s mnoha malými pokoji. Spí se tu na palandách po šesti. Není sem zavedena voda. Záchod je bouda s dírou v podlaze 100 m od budovy. Nedá se tu nic koupit, jen musíš zaplatit 40 Lari za osobu a noc, během které ti běhají kolem hlavy myši a škvírami pod oknem fičí meluzína. Zato máš zaručený výhled na hory a můžeš si udělat vlastní jídlo na vlastním vařiči v kuchyňce – společenské místnosti. Další variantou je spát na platu u chaty za poplatek 10 Lari.
Dáváme si večeři z vlastních zásob a jdeme brzy spát. Vstávat budeme kolem druhé
Budova bývalé meteostanice
nadmořská výška 3 700 m, není to zrovna komfort, ale je to ideální výchozí bod pro útok na vrchol Kazbegu
Pokoj pro 6
tady se bez problémů vyspí 6 lidí, tedy pokud si vezmou špunty do uší a klapky na oči..
den druhý
dobytí vrcholu
Vstáváme skutečně ve dvě ráno po šesti hodinách převalování na palandě. Vaříme teplý čaj a vločky a ve tři vyrážíme společně se dvěma Čechy kolem padesátky Jirkou a Milanem. Seznámili jsme se s nimi po příchodu do chaty. Cestu suti nahoru kolem ledovce už mají prošlou ze včerejška, kdy stihli podniknout aklimatizačni výlet. To nám ve tmě s čelovkami dost usnadňuje postup. My máme zase lano, které se může hodit výš, až se budeme chtít všichni navázat. Předcházíme postupně všechny skupiny, které vyšly před námi. Na ledovci nasazujem mačky. S přibývající výškou je čím dál věští zima. Orientace po ledovci je tentokrát jednoduchá. Je to porad nahoru a pres Rusko – cesta opravdu vede asi kilometr přes území Ruské federace, ale celníků se tu bát nemusíte, zato se otevírají nádherné pohledy na nejvyšší horu Kavkazu Elbrus. Kluci nám ale docela utíkají. Aklimatizace je znát. My jdeme dost ztěžka. Je strašná zima, kolem 15 st pod nulou, fouká a svah má sklon asi 40 st. Vždy asi po 10 minutách zastavujeme a odpočíváme. Nahoru to jde ale i tak poměrně rychle. Na navázáni na lano nějak není vhodná příležitost.. Výstup v mačkách je tak docela bezpečný. Povrch není ledovatý a ani případný pád by neznamenal nekontrolovatelný sešup dolů. Tím nechci říct, že to tak musí být vždy. Výbavu sem není radno podcenit, mnoho lidí tu už lehkovážnost zaplatilo životem. Kromě maček se hodí mít i lyžařské brýle. Ochrání oči před sopečným prachem, který žene vítr z holých částí hory. V pul desáté jsme na vrcholu Velkého Kazbegu – 5033 m. Kluci to stihli o 15 min. drive. Je jasno a krásna viditelnost. Užíváme si to. Radost!!
Poslední metry
posledních pár korků na na vrchol Velkého Kazbegu – 5033 m. Vzadu uprostřed zasněžený Elbrus – nejvyšší hora Evropy
stále den druhý
sestup
Ulehčujeme si to jak se dá. Když už není svah tak prudký, sundaváme mačky, trochu se kloužeme, pak vytahujeme igelitové odpadní pytle a frčíme dolů jak malí kluci .. Po rovné části ledovce už to jde snadněji. Vyhýbáme se puklinám. Sestup suti se ale nijak ulehčit nedá. Vlevo od nás je vidět a slyšet, jak se hora rozpadá. Bez přestávky se vysoko nad námi odlamuji balvany a ohromnou rychlosti letí po svahu dolů a končí v úžlabině kousek od nás. Ledovec praská. Všechno je v pohybu. Michal si odskočil na záchod v postranní moréně ledovce. Když se vrátil v tu ránu jeho přírodní WC zasypala hora kamení. Kdyby se rozhodla příroda „spláchnout“ o chvíli dříve mohla celá výprava dopadnout úplně jinak. Prostě žádný klid tu není i když už Kazbeg nesoptí a Prométhea i s orlem dávno osvobodil Herakés.
Sestup prudkým úbočím
Zrychlený sestup
Někde na hranici Ruska a Gruzie vytahujme igelitové pytle na odpad a jedééééém!
Hora budí respekt
Na jižní straně se neustále uvolňují obrovské balvany a s rachotem letí do údolí
Séraky
ledovec je stále v pohybu
pořád den druhý
odpočinek
Kolem čtvrté dorážíme zpět do chaty. Je pořád krásné počasí. Michal se rozhodl pokračovat dal dolů do Gergeti. Prý by to už zítra nedal. Já zůstávám podle plánu v chatě další noc, kterou jsme si tu dopředu zaplatili. Bolí mě hlava, je mi zima a jsem nevyspalý. Uvařil jsem si aspoň čaj ze surovin co jsme našel ve společné kuchyni. Taky jsem slupl horolezeckou chicken cormu v sáčku, která mi zbyla. Ostatní jídlo včetně vařiče mi parťák omylem odnesl dolu. Jdu spát.
Výhled z Betlemi hut
Kavkaz, Gruzínská vlajka a kamenný záchod
den třetí
sestup do civilizace
Ráno se vyhrabu v půl sedmé ze spacáku. Tentokrát jsem na pokoji sám. Pořád mi není nic moc. V kuchyni vařím čaj, kradu někomu okoraly chleba a kus salámu. Hlad je sviňa. Snad mi odpustí. Po sedmé vyrážím. Cestou postupně sbírám dva Slovince a Američanku, se kterými jsem se bavil včera u skromné večeře. Potkáváme Jirku s Milanem, kteří tu spali ve stanu na nádherné travnaté louce pod ledovcem. Také další dva Čechy, co včera byli také na vrcholu. Prý vyráželi až v pul deváté. Neměli takovou zimu a díky super počasí ani mraky, které se obvykle odpoledne kolem vrcholu vytváří. Dokonce je ani naštěstí nezasypala lavina, která občas přichází s oteplením odpoledne.
Ke kostelu Cminda Sameba kde se zas potkáváme s Michalem dorážíme v pul dvanácté. Kazbeg bez mráčků se koupe ve sluneční záři. Tady zespodu to vypadá, že to všechno byla jen pohodová, příjemná procházka..
Gruzínská harmonie
Modré nebe a sníh na vrcholcích hor inspiruje umělce všech žánrů. To, co vypadá jako kadibudka vpravo, je ve skutečnosti teleport na vrchol.. :)
Články poblíž
Láká tě Gruzie? Tak na co ještě čekáš!
Cestovní pojištění
Dobré cestovní pojištění je naprostá cestovatelská nutnost ať už vyrazíte kamkoliv. Vyber si to nejlepší dostupné!
Akční zájezdy
Pokud máte na svých cestách rádi, co nejméně starostí využijte akční nabídky cestovních kanceláří a cestujte bez stresu.
Levné letenky
Začni svou vysněnou cestu tím, že si pořídíš tu nejlepší letenku za akční cenu. Je přeci zbytečné platit více.
Levné hotely
Vyber si v předstihu hotel dle svých představ. Nemusíš pak řešit na místě, že už je plno, nebo že se ceny zvýšily.
Akční průvodci
Vyber si z nabídky průvodců Lonely Planet za akční ceny, ať na své cestě nemineš nejlepší místa.