Výstup na horu a sedlo Kupol

Výstup na horu a sedlo Kupol

Přes Severočujský hřeben

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Velmi dobrý
Přelidněnost: Malá
Obtížnost: Těžká
Čas: 12:00 hod

Trek přes Čujské hřebeny 3: Přechod přes Severočujský hřeben není úplně snadný, protože jeho výška se pohybuje okolo 3 500 až 4 000m n.m. a je z velké části zaledněn. Pokud ho nechceme celý obcházet, je právě sedlo Kupol (перевал Купол) jednou z těch relativně snadnějších cest, i když i tady je třeba ve vrcholových partiích počítat s ledovcovým povrchem.

Obsah článku
Recenze

Nad tábořištěm

Od tábořiště na náhorní plošině nad dolinou Aktru (Актру) stoupáme směrem na jih po celkem zřetelné pěšince. Při pohledu zpět máme celou plošinu jako na dlani spolu s ústím cesty z doliny.

Nad tábořištěm

Budka glaciologů

Po pěšince vystoupáme na další a rozlehlejší náhorní plošinu, kde se v létě občas objeví i drobné kvítí. Jsme ve výšce okolo 3 000m n.m. Na této plošině se nachází budka glaciolugů z Tomské univerzity.

Budka glaciologů

Hora Kupol (Купол)

Odtud máme před sebou jako na dlani samotnou horu Kupol (Купол), přestože její vršek není úplně vidět. Budeme stoupat mírně vpravo podle ledovce, ale v závěru se cestě po ledovci stejně nevyhneme.

 Hora Kupol (Купол)

Dolina Aktru (Актру)

Jakmile se dostaneme o něco výš, otevře se nám pěkný pohled do doliny Aktru (Актру).

Dolina Aktru (Актру)

Kurajský hřeben

Při pohledu za záda se otevírají nádherné pohledy na Kurajský hřeben a pod ním na Kurajskou step, protože to, co nám bránilo ve výhledu, máme teď pod sebou.

Kurajský hřeben

Sedlo Kupol

Po chvíli se terén narovná a my stojíme na náhorní plošině, která je pokrytá ledovcem. Před námi je patrné relativně nevýrazné sedlo Kupol (3 400 m n.m.) a vedle něj pak stejnojmenná hora – přesněji se hora jmenuje Kupol tří jezer (Купол трех озер) – 3 556m n.m. Výlet na vrchol není obtížný, ale je vhodný zejména pro sběratele vrcholů, protože vzhledem k jeho plochosti nenabízí o tolik lepší výhledy než zbytek plata.

Sedlo Kupol

Jihočujský hřeben

Projdeme sedlo a pomalu začneme sestupovat. Led a sníh brzy zmizí, protože jsme na jižní straně hřebenu a pokračujeme tak po suti. Před sebou máme jako na dlani krásné panorama Jihočujského hřebenu (Южно-чуйский хребет).

Jihočujský hřeben

Sestup ze sedla

Poslední část sestupu do doliny říčky Dželo (Джело) je poněkud strmější a vede po jemné suti. Nicméně se dá s trochou opatrnosti zvládnout bez větších problémů.

Sestup ze sedla

Boční přítoky říčky Dželo (Джело)

Boční přítoky se zařezávají hlouběji do okolního terénu a vytvářejí tak menší kaňony.

Boční přítoky říčky Dželo (Джело)

Severočujský hřeben

Při cestě směrem k říčce Dželo (Джело) se po pravé ruce objevuje stejnojmenný ledovec, který se plazí do údolí ze svahů Severočujského hřebenu.

Severočujský hřeben

Říčka Dželo (Джело)

Postupně se kaňon rozšiřuje a my pokračujeme po proudu říčky Dželo (Джело) směrem na jih. Na okolních loukách rostou protěže a jiné horské kvítí. Postupně je ale tráva nižší a objevují se vyšlapané stezky od zvířat, což značí přítomnost místních pastevců v údolí.

Říčka Dželo (Джело)

Překonání říčky

O kus dál (kousek před soutokem s řekou Taldura) je možnost dostat se na druhou stranu řeky. Nicméně stav mostů může být všelijaký. Most stejně jako náznak cesty vyjeté od automobilu opět svědčí o přítomnosti pastevců. Nicméně v celém údolí je jen jeden až dva tábory pastevců a na turisty zde člověk narazí jen při velkém štěstí. Setkání s pastevci je však možná lepší se vyhnout, protože ne vždy se chovají přátelsky.

Překonání říčky



Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam