Prohlídka městečka Úterý

Každého návštěvník jistě na první pohled zaujme náměstí s měšťanskými domy a renesanční radnicí. Na první pohled starobyle vyhlížející domy na náměstí mají skutečně středověká jádra. Městečko sloužilo jako trhová ves a na tomto náměstí se konaly týdenní úterní trhy, které daly městečku název.

Z architektonického hlediska je náměstí nejcennější částí města. Je zde celkem jedenáct památkově chráněných objektů – devět domů, morový sloup a barokní kašna.

Některé domy si zachovaly původní podobu z roku 1694, kdy bylo městečko obnoveno po požáru. V mnoha domech se zachovalo gotické jádro a sklepy. Typickým prvkem jsou mázhausy – průjezdy, kde měšťané provozovali obchody nebo řemesla.

Domy jsou již převážně citlivě rekonstruované. Na některých se ještě pracuje a jak vidíme probíhají sbírky na jejich opravu.

Radnice pochází z roku 1561 a její renesanční dispozice s hrázděným patrem a vysokou sedlovou střechou je patrná dodnes. Dnešní podobu dostala po požáru v roce 1694. Generální opravy se dočkala však až v letech 1992–1993, při níž byl odkryt renesanční malovaný strop. Dnes je radnice sídlem městského úřadu a pošty.

Kašna byla poprvé doložena roku 1635. Původně byla dřevěná, za kamennou byla vyměněna až kolem roku 1800. Kamenná nádrž čtvercového půdorysu byla kompletně restaurována v roce 1994.

Střed náměstí zdobí Mariánský sloup vystavěný městem v letech 1728–1731. Ústřední sochu Panny Marie zhotovili bratři Franz a Michl Stilpové z Chebu. Sochy světců sv. Vojtěcha, Floriána a Šebestiána jsou dílem úterského sochaře Johanna Josefa Sterna

Ve žlutém domě číslo 92 na náměstí se 29. prosince 1779 narodil Kašpar Prokop Reitenberger (1779–1860), pozdější tepelský opat a zakladatel Mariánských Lázní. Návštěvníci Mariánských Lázní mohou vidět jeho sochu u Zpívající fontány na mariánskolázeňské kolonádě. V Úterý je připomínán tabulkou na rodném domě.

V oblasti se dolovalo zlato, ale existence mincovny není prokázána. Barokní dům s mansardovou střechou „U mincovny“ patří mezi nejstarší domy v obci. Jeho původní dispozice se zachovala bez výraznějších změn.  

Původní kostel sv. Jana Křtitele byl založen někdy kolem roku 1200, byl asi dřevěný a chránila ho hradba a příkop. Po velkém požáru města roku 1694 kostel vyhořel a byl nově vystavěn podle návrhu Kryštofa Diezenhofera v roce 1698. Kostel zaujme nezvyklým oválným půdorysem a polohou na návrší nad městečkem.

U schodiště ke kostelu se nachází výklenková kaple smrtelných úzkostí, ve které byl dříve zavěšen umíráček.