Túra Tongariro Alpine Crossing

Tato krásná túra startuje na parkovišti Mangatepopo (1 125m n. m.), kam vede pustou krajinou šesti kilometrová silnička odbočující z hlavní silnice číslo 47. Odtud pěkně uvidíte největší dominantu tohoto pochodu Mount Ngauruhoe, známá spíš jako hora Doom. Túra je to dlouhá a pokud chcete stihnout i vedlejší vycházky začnětě pochod už za svítání.

Z parkoviště vás čeká dlouhé a lehce monotonní stoupání pustou krajinou po pěkném chodníku. Po necelé hodince se už budete blížit do sedla pod sopkou. Parkoviště se bude ztrácet už hluboko pod vámi.

Za hodinu chůze jste už v sedle (1 650m n. m.), respektive na začátku sopečné pláně pod tímto krásným vulkánem. Na tuto horu, jako zajímavý side trip, si vystoupá už jen menšina turistů, což je škoda, protože z vrcholu je krásný výhled na další dvě zajímavá jezera Tama a nejvyšší sopku široko daleko Ruapehu (2 797m n. m.). Výstupová cesta je odtud pěkně zřetelná. Z tohoto bodu začíná nejkrásnější část pochodu Tongariro Alpine Crossing.

Z nevýrazného širokého sedla pod sopkou Ngaurohue vás čeká víc jak kilometr dlouhá cesta po pusté pláni stále ve výšce okolo 1 650 metrů nad mořem. Nakonci pláně vás čeká výstup (více jak 200 metrů výškových) po hřebeni na vrchol Červeného kráteru. Výhledy zpět na sopku jsou nádherné.

Přímo u zajímavého Červeného kráteru je rozcestí turistických cest (cca 1 850m n. m. Odtud můžete vyrazit alternativně ještě na vrchol nevýrazné sopky Tongariro. 

Pokud nepodniknete ani jeden ze dvou bočních výstupů na sopky, tak vyhlídka přímo do Červeného kráteru je nejvyšší místo (1 880m n. .m) celé této túry.

Od Červeného krátera vás čeká sestup na další sopečnou pláň. Po cestě je však možná nejhezčí výhled vůbec – na Emerald lakes.

Jezera jsou opravdu nádherné. Pokud vám budete přát počasí, nijak v této pasáži nespěchejte a všechny jezera si ještě obejděte.

Zajímavý je i výhled od jezer na cestu kudy jste přišli, kroutící se nad prudkými svahy kráteru.

Od jezírek ještě trochu klesnete na další rozlehlou sopečnou pláň. Čím budete na pláni dál, tím je pohled na sopky panoramatičtější. Krásně je odtud vidět, že je Červený kráter jen malým pozůstatkem kdysy obrovské sopky.

Na konci sopečné pláně, alias centrálního kráteru, vás čeká poslední krátké stoupání na další hranu kráteru u Modrého jezera. Cesta po ní vede už relativně po vrstevnici. I pohled odtud je docela zajímavý, hlavně na relativně „čerstvý“ černý lávový proud.

Konečně dorazíte do průsmyku odkud je vidět opravdu hodně daleko až na obrovské jezero Taupo a o něco menší, ale bližší Rotoaira

Cesta dolů se zdá po celodenní túře nekonečná a už ne tolik zajímavá. Taky vás čeká klesnutí o kilometr výškový. Po cestě potkáte ještě čmoudící fumaroly a nakonec půjdete mlžným lesem až na parkoviště. Z průsmyku je to ještě okolo devíti kilometrů.