Moskevský Kreml

Moskevský Kreml

Prohlídka politického a duchovního srdce Ruska

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Výborný
Přelidněnost: Velká
Obtížnost: Minimální
Čas: 5:00 hod

Rozlehlý Moskevský Kreml zabírá plochu ve tvaru trojúhelníku o rozloze 27,5 hektaru. Rozkládá se na srázu nad řekou Moskvou. Původně býval samostatným městem, postupem času se jeho hradby rozšiřovaly a posouvaly. Po staletí zde vlála vlajka s dvouhlavou orlicí, symbolem Romanovců a imperiálního Ruska, v roce 1917 byla nahrazena rudými hvězdami. Dnes je Kreml oficiálním sídlem prezidenta. Rudé kremelské zdi jsou 2,2 km dlouhé, vysoké 5 až 19 metrů o tloušťce 3,5 až 6,5 metrů a mají 20 věží.

Obsah článku
Recenze [2x]
Spasská (Spasitelova) věž

Spasská (Spasitelova) věž

55.752544, 37.621426

Do Kremlu vedou čtyři vstupní brány. Brána ve Spasské věži s orlojem, brána v Borovické věži, brána v Trojické věži a brána v Mikulášské věži.

Detail Spasské věže

Navigovat na mapě
152 m / 499 ft

Spasská (Spasitelova) věž je jedna z nejkrásnějších kremelských věží. Slouží jako jakási slavobrána Kremlu. Původně se jmenovala Frolovská, ale v roce 1658 byla přejmenována na Spasskou, neboť nad její branou ze strany Rudého náměstí bylo umístěno vyobrazení Spasitele. Hlavní branou této věže slavnostně vjížděli do Kremlu carové, cizozemští vyslanci a církevní procesí. Nesmělo se však branou projíždět na koni a procházet s pokrytou hlavou a tento zákaz museli respektovat i carové. Na věži je od roku 1625 umístěn orloj.

Detail Spasské věže

Trojitská věž

Navigovat na mapě
141 m / 463 ft

Další věží se vstupní branou do Kremlu je Trojitská věž. Byla dokončena v roce 1499. Branou této věže se přijíždělo k sídlu carevny a carských princezen a ke dvorci patriarchů. Na výšku měří 80 metrů.

Trojitská věž

Věž Kutafja

Navigovat na mapě
136 m / 446 ft

Z Trojické věže se vychází na Trojitský most a z areálu Kremlu se vychází branou na druhé straně mostu, branou ve věži Kutafja (Nepořádná věž).

Věž Kutafja

Mikulášská a Sobakinova arzenální věž

Navigovat na mapě
151 m / 495 ft

Další věží se vstupní branou je Mikulášská (Nikolská věž). Byla postavena v roce 1491. Název dostala podle ikony zobrazující Nikolaje Divotvorce, umístěné nad průjezdní branou boční střílny. Tahle věž měla původně padací most a ochranné mříže. Poslední, čtvrtou vstupní věží je Borovická. Je postavena na úpatí kremelského návrší a její název je odvozen od borového lesa, který původně pokrýval celé kremelské návrší. Věž je vysoká asi 50 m a do Kremlu se přes její bránu přivážely zásoby z nedalekého obilního skladiště a konírny. Vedle Mikulášské věže stojí nárožní Sobakinova arzenální věž. Má tvar osmnáctistěnu. Tloušťka jejích zdí dosahuje až čtyř metrů a je nejmohutnější věží Kremlu. Uvnitř věže se dochovala hluboká studna a vedla odtud tajná podzemní chodba k řece Něglince a dále do města. Věž má výšku 60,2 metru.

Mikulášská a Sobakinova arzenální věž
Beklemiševská (Moskvorecká) věž

Beklemiševská (Moskvorecká) věž

55.749802, 37.623207

Ostatní věže hradeb Kremlu jsou bez vstupních bran. Jsou to Vodárenská (Sviblova) věž, Věž Zvěstování Panny Marie, nejstarší Tajnická věž z roku 1485, Petrovská věž, Beklemiševská (Moskvorecká) věž, Konstantino-Jeleninská věž s mučírnou, Nabatnaja (Poplachová) věž, Carská věžička (nejmladší z věží), Senátní věž, Střední arzenální věž, Velitelská věž, Zbrojní věž a dvě bezejmenné věžičky. Beklemiševská věž byla postavena v roce 1487 a jméno dostala od příjmení bojarů Beklemiševových, kteří tehdy sídlili v Kremlu. Vrchní část věže byla přistavěna až v 17. století.


Vodárenská (Sviblova) věž

Vodárenská (Sviblova) věž

55.748135, 37.613701

Rohová Vodárenská (Sviblova) věž patří k nejkrásnějším v Kremlu. Dříve nazývána jménem bojarů Sviblových, jejichž dvorec byl v sousedství Kremlu. V roce 1633 byla vybavena čerpadlem, s ním se pak přiváděla olověným potrubím užitková voda z řeky Moskvy. Počátkem 19. století byla zchátralá věž rozebrána a postavena znovu, v roce 1812 ji ustupující napoleonská armáda vyhodila do povětří. Obnovena byla v roce 1819.

Chrámové náměstí

Navigovat na mapě
155 m / 509 ft

Chrámové náměstí (Sobornaja ploščaď) je jedno z nejstarších náměstí v Moskvě a tvoří architektonický střed Kremlu. Náměstí, jak jej známe dnes, vzniklo v 16. století. Konaly se zde slavnosti u příležitosti pomazání cara, korunovace i oslavy vítězství ruských vojsk. Nachází se zde Fasetový palác (Granovitaja Palata), Uspenský chrám, Kostel Rizpoloženija, Archandělský chrám, Blagověščenský chrám, Zvonice Ivana Velikého a náměstí uzavírá Kostel dvanácti apoštolů.

Chrámové náměstí

Uspenský chrám

Navigovat na mapě
153 m / 502 ft

Uspenský chrám (Chrám zesnutí Přesvaté Bohorodice) je nejstarší, nejvýznamnější a taky nejzdobnější chrám v Kremlu. Stojí na severní straně Chrámového náměstí. Italský architekt Aristotele Fioravanti z Boloně jej postavil v letech 1475 – 1479, po vzoru Uspenského chrámu ve Vladimiru. Probíhali zde korunovace ruských carů. Vysoký chrám je završen pěti mohutnými pozlacenými kopulemi. Vstupuje se do něj překrásným portálem s freskami ze 17. století a zdobnými vyřezávanými dveřmi. Pětiřadý ikonostas pochází z roku 1652, ale některé ikony jsou už z počátku 14. století. Stěny jsou lemovány hrobkami metropolitů, patriarchů a dalších významných církevních představitelů. Monomachův trůn, vyrobený pro Ivana Hrozného v roce 1551, zdobí vyřezávané výjevy ze života Vladimíra Monomacha, velkoknížete staré Rusi. Za napoleonských válek chrám využívali francouzští vojáci jako stáje.

Uspenský chrám

Kostel Rizpoloženija

Navigovat na mapě
154 m / 505 ft

Kostel Rizpoloženija (Kostel Uložení roucha Panny Marie) je menší kostel mezi Uspenským chrámem a Fasetovým palácem. Byl postaven v letech 1484 – 1486 a sloužil jako soukromá kaple patriarchů a metropolitů. Dnes je v něm umístěna sbírka dřevěných církevních sošek.

Kostel Rizpoloženija

Archandělský chrám

Navigovat na mapě
154 m / 505 ft

Archandělský chrám (Chrám Archanděla Michaela) stojí na jižním okraji Chrámového náměstí. Vybudován byl v letech 1505 – 1508 italským architektem Alevisiem Novim na místě staršího chrámu. Chrám se těšil úctě a oblibě knížat i carů, kteří zde byli i pohřbíváni až do doby, než se hlavním městem stal Petrohrad.

Archandělský chrám

Blagověščenský chrám

Navigovat na mapě
156 m / 512 ft

Blagověščenský chrám (Chrám Zvěstování Panny Marie) byl bývalou dvorní svatyní moskevských carů a konaly se zde svatby a křtiny. Chrám je završen devíti zlatými báněmi – kopulemi. Interiér je zdobený freskami s biblickými scénami, které zhotovil mnich Feodosias v roce 1508. Skutečnou perlou staroruského umění je zdejší chrámový ikonostas, který vytvořili Theofan Grek, Andrej Rubljov a Prochor z Gorodce. Rozšířená terasa chrámu a takzvané schody Ivana Hrozného umožňovaly caru Ivanovi navštěvovat bohoslužby, aniž by do chrámu musel vstoupit. Za to, že bral panovník svátost manželství příliš na lehkou váhu, mu totiž církev do chrámu vstup zakázala.

Blagověščenský chrám

Zvonice Ivana Velikého

Navigovat na mapě
152 m / 499 ft

Několikastupňová věž se zlatou kopulí byla postavena v roce 1508. Podle původního záměru měla tato stavba kompozičně spojit paláce a chrámy uprostřed Kremlu, a zároveň měla sloužit jako hlavní pozorovatelna pevnosti. Z 81 metrů vysoké věže bylo vidět na vzdálenost 30 km. Později byla ze severu ke zvonici přistavěna ještě malá zvonice a takzvaný Filaretův přístavek. V roce 1812, když Napoleon ustupoval z Moskvy, jeho vojáci podložili nálože pod všechny kremelské stavby. Výbuch zničil malou zvonici i přístavek, ale mohutná věž zvonice Ivana Velikého výbuch přestála. Dnes ve zvonici visí 21 zvonů, největší z nich váží asi 64 tun.

Zvonice Ivana Velikého

Fasetový palác

Navigovat na mapě
155 m / 509 ft

Fasetový palác (Granovitaja Palata) je nejpůsobivější kremelský palác a zároveň nejstarobylejší světská stavba v Moskvě, patřící do souboru staveb Velkého kremelského paláce. Roku 1491 ho postavili italští stavitelé Marco Ruffo a Pietro Antonio Solario. Jeho jméno poukazuje na výzdobu fasády, která je osázena vápencovými fasetovými deskami. V horním patře se nachází velký čtvercový sál o ploše 495 m2, vysoký 9 metrů, vyzdobený historickými biblickými výjevy. Křížovou klenbu sálu podepírá mohutný čtyřhranný sloup. V této místnosti car uděloval audience. Na jižní straně paláce vede na Chrámové náměstí Krvavé schodiště, na kterém byli roku 1682 zavražděni příbuzní mladého Petra Velikého. Stalin nechal schodiště zbořit, obnoveno bylo za Borise Jelcina.

Fasetový palác

Palác patriarchu a Kostel dvanácti apoštolů

Navigovat na mapě
148 m / 486 ft

Stojí na severu Chrámového náměstí za Uspenským chrámem. Postaven byl v letech 1653 – 1655 pro patriarchu Nikona. Palác je tvořen vysokým domácím kostelem Dvanácti apoštolů, který se dochoval jako jediný z původních pěti kostelů, a souborem obytných a slavnostních komnat. K nejzajímavějším částem bývalé rezidence patriarchů patří Křížová síň – původně slavnostní audienční sál. Poprvé v dějinách ruského stavitelství tu byla k překlenutí tak obrovských prostor (280 m2) použita klenba bez centrálního opěrného sloupu. Od roku 1763 se v sále vařilo křižma – olej k církevním obřadům. Dosud je zde k vidění mramorová pec se stříbrnými kotly. V prostorách jsou taky vystaveny bohoslužebná roucha a liturgické předměty.

Palác patriarchu a Kostel dvanácti apoštolů

Ivanovské náměstí a největší zvon na světě

Navigovat na mapě
151 m / 495 ft

Ivanovské náměstí se rozkládá na východ od zvonice Ivana Velikého. Kdysi zde stály budovy státních úřadů. Na tomto náměstí se také vyhlašovala carská nařízení a oznamovala odsouzencům míra jejich trestu. Dneska zde stojí Carské dělo a Carský zvon. Carský zvon (Car Kolokol) má 200 tun a je to největší zvon na světě. Přípravy na jeho odlití trvaly téměř dva roky a první pokus se skončil nezdarem. Po odlití v roce 1735 zůstal zvon v licí jámě. Za velkého požáru Kremlu v roce 1737 došlo při hašení k jeho popraskání. Na dně jámy zůstal ležet celých sto let. Až v roce 1836 byl s obrovským úsilím vytažen z jámy a postaven na podstavec. Při zvedání z něho odpadl úlomek o váze 11,5 tuny. Zvon je 6,14 metrů vysoký a v průměru má 6,6 metrů.

Ivanovské náměstí a největší zvon na světě

Ivanovské náměstí a největší pevnostní dělo na světě

Navigovat na mapě
148 m / 486 ft

Carské dělo (Car Puška) mělo původně sloužit k obraně Spasské věže, ale pravděpodobně z něj bylo vystřeleno jen jednou, a to po porážce Poláků, kdy z něj byly vystřeleny ostatky cara Lžidimitrije. Dělo bylo odlito v roce 1586 v puškařské manufaktuře v Moskvě. Měřeno podle kalibru je největší pevnostní dělo na světě.

Ivanovské náměstí a největší pevnostní dělo na světě

Velký Kremelský palác a Těremový palác

Navigovat na mapě
153 m / 502 ft

Velký Kremelský palác je složitý architektonický komplex světských a církevních staveb, budovaných v různých dobách, počínaje 15. stoletím. Palác má kolem 700 sálů a komnat. K vnitřní úpravě paláce byl použit přírodní i umělý mramor tak, aby se jeho barva a v zory v rámci budovy nikde neopakovaly. V horním patře se nachází řada opulentně zdobených přijímacích salonků. Dnes jsou zde prezidentské kanceláře. Za palácem stojí Těremový palác, který byl postaven v letech 1635 – 1636. V tomto paláci se ve třetím patře nacházely obytné místnosti cara a jeho rodiny, samotný car obýval pět místností. Carské pokoje byli nejnedostupnější částí celého Těremu. Jen velice zřídka bylo nějakému návštěvníkovi dovoleno vstoupit do některé z obytných komnat. V paláci se nachází také velkolepý trůnní sál.

Velký Kremelský palác a Těremový palác

Zbrojnice a Diamantová síň

Navigovat na mapě
139 m / 456 ft

Budova je nejstarším muzeem v Rusku. Vznik této klenotnice moskevských knížat se odvíjí od 14. století. Současná podoba budovy byla vytvořena na základě projektu Konstantina Tona v letech 1844 – 1851. Mezi vystavenými exponáty se nacházejí například slavnostní zbroj, carovy osobní věci, trůny, Fabergého vejce, kněžské hávy, erby, korunovační klenoty a koruny, jako například koruna Vladimíra II. Monomacha, kterou byl korunován první křesťanský panovník Rusi. Diamantová síň je vlastně sbírkou drahokamů, drahých kovů a šperků, například koruna Kateřiny Veliké, 190 karátový diamant Orlov, 89 karátový diamant Šách, diamantové řády, které Stalin uděloval maršálům a jiné.

Zbrojnice a Diamantová síň

Tajnický sad

Navigovat na mapě
146 m / 479 ft

Tajnický sad je park, který zabírá velkou plochu v jihovýchodní části Kremlu. Sousedí s Ivanovským náměstím. Z této nejklidnější části Kremlu můžete pozorovat davy turistů procházející kolem Zvonice Ivana Velikého.

Tajnický sad

Tajnický sad

Navigovat na mapě
147 m / 482 ft

V areálu Kremlu se dále nachází Kostel sv. Lazara, který je zdejší nejstarší církevní stavbou (byl postaven v roce 1393), Palác Kratochvíle, Arzenál, Prezídium, Bývalý senát (dnes vládní budova) a Kremelský Sjezdový palác.

Tajnický sad

Kremelský Sjezdový palác

Navigovat na mapě
145 m / 476 ft

Palác byl otevřen 17. října 1961 a je tak nejnovější bodovou Kremlu. Původně se v něm konaly stranické sjezdy, dnes se zde pořádají baletní, operní a koncertní představení. Má neuvěřitelnou kapacitu 6000 diváckých mís­t.

Kremelský Sjezdový palác

Kreml v noci

Navigovat na mapě
121 m / 397 ft

Noční pohled na Kreml z Velkého Moskvoretského mostu (od řeky Moskvy).

Kreml v noci


Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam