Článek Marmolada

Od jezera Fedaia 2000m se necháme vyvést lanovkou (spíš takový železný kotec pro max dvě osoby) k chatě Pian dei Fiacconi 2600m, tím si značně pomůžeme s převýšením. Lanovka vyjde na 15 eur tam i zpět. Od vrchní stanice lanovky pokračujeme dolů k rozcestí směr Marmolada. Odtud dále klesáme, abychom podešli skálu, za kterou nás čeká výšvih po suťovém terénu a sněhovém poli do sedla. Sněhové pole je vytáté až na led, hodí se mačky. Docházíme pod sedlo, kde začíná ferrata. Tady už jdeme plně vybavení, oproti minulému počinu. Ferrata je do sedla mírná, až na jeden vzdušnější úsek, kdy máme jen trochu místa na nohy jinak svah padá téměř kolmo dolů. V sedle se napojuje další cesta od rifugio Contrin. Od sedla se terén rychle mění, šlapeme na stoupací železa po hladké skále a za pár okamžiků na nás čeká řada žebříků v prudkém svahu. Po žebřících následují úseky doplněné železnými kolíky na přichycení. Ferrata je dobře jištěná, ale celý tento výstup je dosti vzdušný. Ferrata končí za úzkým sedlem pod vrcholem a dále pokračujeme po sněhovém poli. Terén už není tak prudký a vrchol je na dohled. Železný kříž a plechová bouda, sloužící jako stánek s malým občerstvením a bivak v nouzi, tvoří dva podpůrné body vrcholu, ze kterého jsou krásné výhledy do okolí. Jelikož ne všichni z party máme mačky, dělíme se na dvě skupiny. Ti bez maček jdou stejnou cestu dolů, my s mačkami, zkusíme cestu přes ledovec. Zpočátku sestupujeme přímo od vrcholu po sněhovém poli až k místu, kde začíná ferrata, takové lehké B. Sestup je díky suché skále rychlý a pohodlný. Na ledovci pokrytém značnou vrstvou sněhu, nasazujeme mačky a po vyšlapaném chodníku směřujeme rychle dolů. Překonáváme tři dobře viditelné trhliny, z nichž ta poslední je asi 1m široká, skáčeme přes ni a posouváme se na prudký sešup dolů, kde je ledovec značně roztátý. Tady mačky pracují na 100%. Od ledovce pak vede spoustu cestiček, jak se dostat k chatě a lanovce. No asi jsme někde sešli, tak jdeme na divoko. Terén není zvášť obtížný, jen je třeba si držet směr. Lanovku stíháme tak tak, a dole čekáme na kamarády, kteří to mají delší a vědí, že lanovku nestihnou.

pohled z lanovky

za skálou stopupáme do sedla po sněhovém poli

zhruba v polovině výstupu je plácek pro odpočinek s výhledy

pod vrcholem je sedlo a za ním závěr ferraty

vrcholové panorama

na západě se krásně pyšní masiv Sassolungo

setupujeme po sněhovém poli k ferratě vedoucí k ledovci

masiv Piz Boe

Poslední ze tří trhlin na ledovci, tahle byla největší

posledení a nejprudší úsek po ledovci a pak už jen dojít k lanovce