Lodní výlet z Marmaris I.

Než se loď pořádně vzdálí od břehu, je pěkně vidět nejen promenáda v Marmaris, ale hlavně vrcholky hor za městem. Nejlepší pro výhledy je samozřejmě si vylézt na nejvyšší palubu a kochat se. Jen pozor na zrádný větřík, kdy máte falešný pocit, že sluníčko ani moc nepálí.

Ani ne po dvaceti minutách od vyplutí z přístavu se otevře pěkný výhled na souseda Marmarisu – Içmeler.

Lodě dál plují úžinou mezi poloostrovem, který je spojen se zbytkem pevniny jen úzkou pláží a ostrůvky chránící Içmeler před vlnobitím.

Z lodi je krásně vidět víc jak půl kilometru vysoký masiv zvedající se přímo z moře mezi Içmelerem a Turunçem. Projížďka po serpentinovité silničce, která ho překonává, je taky zážitkem. Pomalu začíná vykukovat i zátočina Turunçu.

Ruch výletních lodí na této trase je za začátku docela silný – spíš to ale působí malebně než nějak nepříjemně, asi i díky rozumné velikosti plavidel.

Zátoka v Turunçu je obklopená hradbou vysokých hor – nejvýš se tyčí anténní kopec, cca 840m n. m., který je vidět ze širokého okolí.

Z tohoto pohledu je pěkně vidět silniční sedlo i sesuvový svah na samém severním konci zátoky.

Po necelé hodince plavby je první zastávka na koupání (během delšího výletu; kratší verze výletu samozřejmě nabízí během tohoto úseku zastávek více) v zátoce Amos. Ta má dvě pláže – jednu maličkou, na kterou si můžete z lodě zaplavat a jednu velkou, ke které vede silnička.

Ani hlavní pláž v zátoce Amos není nijak obrovská. Celkově toto místo působí hodně pozitivně pro den strávený u vody.

Romantiku trochu kazí jen apartmánové městečko ve stráni nad zátočinou. Ale pořád lepší než mnohapatrové paneláky.

Z lodi vypadá velmi zajímavě úzký, jen dvě stě metrů široký útes, který odděluje malou romantickou zátoku Amos od obrovské, ale i tak málo navštěvované zátoky Kumlubük.

Kousek za velkou zátokou Kumlubüku to už lodě dělající malý výlet otáčejí a se zastávkami na koupání se vrací zpět do Marmaris. My však pokračujeme dále.....