Jízda poloostrovem Bozburun

Cesta do vnitrozemí poloostrovu Bozburun začíná obdobně jako výlet po pobřežní silnici do Kumlübuku. Takže pokud máte málo času a chcete „všechno“ vidět, můžete vyjet z Marmarisu časně a můžete dokonce tyto dva výlety klidně spojit dohromady.

Po projetí İçmelerem a vystoupání na náhorní pláň odbočíme směr Bayir (na rozdíl od výletu po pobřežní silnici), kam posléze klesneme několika zatáčkami. I se zastávkami na kochání a focení bychom zde měli do hodiny z Marmarisu být. Centrum se rozkládá okolo prastarého platanu a život jako by se zde zastavil. Sice jsou zde suvenýrové krámky, ale o turistu zde zavadíte spíš náhodou.

V Bayiru veškerý společenský život probíhá v čajovně rozkládající se okolo úžasného platanu, o kterém se tvrdí, že je víc jak 2000 let starý. Vždy zde uvidíte sedět spoustu místních mužů klábosících nad šálkem čaje. Hned naproti je obrovská studánka s pitnou vodou. Celé městečko se rozkládá v širokém údolí mezi horami.

Z Bayiru vede slepá silnice do Ciftliku (cca 7km), kam většina turistů zavítá při lodním výletu. Pokud tam chcete ale pobýt víc času než jen půl hodiny, tak si tam musíte dojet touto klikatou cestou.

My však pokračujeme západním směrem do městečka Söğüt. Za chvíli je pod námi vidět celý Bayir pěkně panoramaticky. Pěkně je vidět i široké sedlo, přes které vede silnička do Cifliku. Sem tam podél cesty potkáte turisty dělající pěší přechod celého poloostrovu, což je v místním vedru docela velká výzva.

Nyní nás čeká nejdivočejší část celého výletu. Silnička se klikatí 17 kilometrů pustým hornatým poloostrovem do městečka Söğüt. Provoz je velmi řídký, což na úzké silnici nad hlubokými stržemi budete docela kvitovat. Výhledy po okolních horách jsou nádherné.

Celá jihovýchodní část poloostrovu je neobydlená – jen spoře zarostlé hory a kaňony klesající k moři.

Najednou se otevře úžasné panoráma Söğütu – mořská zátoka vroubená ostrůvky a poloostrůvky. Pokud byste ale chtěli nějaké zajímavé fotky, musíte tu být brzy ráno. Jinak máte skoro celý den protisvětlo.

Centrum Söğütu leží ještě víc jak 120 metrů nad mořem a je to jen pár domečků okolo mešity. Zbylá zástavba je roztroušená po okolních svazích.

Vedlejší cesta ze Söğütu klesá až k moři. Nečekejte zde ale nějakou překrásnou zátoku. Je to tu spíš království námořníků, rybářů a opravářů lodí.

V Söğütu se musíte rozhodnout, zda si výlet ještě prodloužíte cestou na samý jižní konec poloostrova – po asfaltu ještě 5km do Taşlıci a odtud dalších 9km po šotolině do úzké jachtaři velmi oblíbené zátočiny, nebo už budete pokračovat dál v okruhu do města Bozburun. Mimo této zátočiny je jich na tomto nejjihozápadnějším výběžku celá řada, ale jsou dostupné jen po moři.

Pokud budete pokračovat přímější cestou, tak kousek za Söğütem narazíte na uzoučkou zátočinu vypadající jak malý fjord.

Nejhezčí vyhlídku na zátoku mají kozičky, které z toho asi ale nemají moc rozum.

Jen 7km od Söğütu je Bozburun, největší městečko na stejnojmenném poloostrově a další základna pro jachtaře. Zátoka je zase krásná, ale žádné pořádné místo na koupání tu také není.

Z Bozburunu vede až do Marmaris nová pěkná silnice, ale pokud budete objíždět celou zátoku a pojedete přes vesnici Avlana, tak si užijete ještě chvíli původní uzoučkou silnici.

Po chvíli dojedete na jednu z nejlepších vyhlídek na tomto výletu – široký pohled na zátoku v Selimiye.

Jen pár kilometrů za Selimiye je konečně po delší době i parádní místo na vykoupání – malá zatočina Turgut.

Kousek za zátočinou Turgut je rozcestí, kde můžete odbočit na Bayir, kde jste okruh po poloostrově prakticky začínali, nebo dál pokračovat podél moře do Orhaniye a Hisarönü, kde se už napojíte na silnici D400 křižující sousední poloostrov Datça.

Z Hisarönü to máte do Marmaris ještě cca 20 kilometrů. Výhled na město z posledního průsmyku v cca 250m n. m. je parádní. O tomto úseku se můžete dočíst více v cestě po poloostrovu Datça.