Cestopis Brusel 2017

Cestopis Brusel 2017

aneb na víkend do země hranolek, vaflí a čokolády

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Výborný
Přelidněnost: Nadprůměrná
Obtížnost: Lehká
Čas: 0:30 hod

Brusel nebo chcete-li Bruxelles, Brussels nebo Brussel je hlavní město Belgie. Rozlohou je na 32,61km² a obyvateli na 177 307. Mluví se zde nizozemsky, německy a francouzsky. V Belgii je federativní konstituční monarchie a nyní jí vládne Filip Belgický. Mimo to je gurmánská země a spoustu lidí sem jezdí kvůli výtečné čokoládě, skvělému pivu, vaflím a hranolkům. Navíc je v Evropské unii, takže si bereme eura.

Obsah článku
Recenze [1x]

1. den

Letíme

Víkendový pobyt v Bruselu jsem dostala od svého milovaného muže a švagra Martina. Kam vlastně poletím jsem se dozvěděla až večer na letišti a bylo to opravdu milé překvapení. Celý let proběhl bez komplikací. Přistáli jsme na letišti Charleroi a odtud pokračovali autobusem až do Bruselu. Autobusová zastávka byla plná lidí a my se dostali až do druhého autobusu, který přijel asi po dvaceti minutách. Cesta trvala tak hodinku.
Ze zastávky jsme mířili rovnou do hotelu a do postele. Zítra nás čeká náročný den.
 

2. den

Prohlídka města

Ráno konečně vyrážíme do centra omrknout krásy Bruselu. Jedeme metrem a jako první turistickou atrakci v Bruparku vybíráme Atomium. Už první pohled je pro mě ohromující. Pochopitelně jsem až na místě zjistila, že je to 165 miliardkrát zvětšená krystalická mřížka železa. Vzhledem k tomu, že je brzké sobotní dopoledne, je Atomium v obležení turistů. Trošku předbíháme, platíme vstupné a chceme být co nejrychleji uvnitř. Projdeme kontrolou u vchodu a obcházíme si všechny otevřené koule. Samozřejmě navštívíme i restauraci v nejvyšší kouli, kde se konečně po několika minutách dočkáváme obsluhy a občerstvení. Je to odsud krásný výhled na Minievropu a okolí.

Nevynecháváme ani návštěvu Minievropy, což je parčík se zhruba 300 zmenšenými modely významných evropských staveb. Hned u vchodu dostáváme brožurku a zastavuje nás fotograf s nějakým šaškem v kostýmu, takže si odnášíme hezkou fotografii asi za 6 euro. Modely jsou opravdu pěkně propracované a nám se líbí i tlačítko u každého z nich, které spouští hymnu dané země. Za návštěvu tahle atrakce určitě stojí.

Je krátce po jedné hodině odpoledne a vyrážíme na další bod naší návštěvy a tím je čůrající chlapeček Menneken Pis, který se nachází na rohu ulic Rue de l'Etuve (Stoofstraat) a Rue des Grands Carmes (Lievevrouwbro­ersstraat), nedaleko Grand-Place. Tento chlapeček je symbolem Bruselu a přesto, že je opravdu malý, má spoustu návštěvníků. Každý den se mu mění obleček. My jeden den viděli jakýsi národní kroj a druhý den vězeňský obleček. Od roku 1987 má i svůj protějšek a to čůrající holčičku Jaenneke Pis. K nim v roce 1998 přibyl i čůrající pes Zinneke Pis.

Ihned poté přicházíme na náměstí Grande-Palace, které mě úplně uchvátilo. Nejkrásnější náměstí jaké jsem kdy viděla. My měli štěstí vidět vysoký vánoční stromeček, tržiště a betlém. Nachází se tu zde samozřejmě i řada kaváren, restaurací a cukráren. Na věži je umístěna socha svatého Michaela, který je patronem Bruselu.

Překvapilo mě, že Belgie je zemí hranolek. Podle legendy za tím údajně stojí američtí vojáci, kteří dorazili do Belgie během druhé světové války, kde jim belgičtí francouzsky mluvící vojáci poprvé naservírovali hranolky. Označení francouzské podle francouzsky mluvících kolegů hranolkům, které se časem rozšířily do celého světa, zůstalo. Z pommes frites se stala národní pochoutka, na kterou jsou Belgičané a Nizozemci náležitě pyšní, i proto si v některých regionech zachovaly označení vlámské – jako na jižní hranici Nizozemska s Belgií, kde se jim dodnes říká Vlaamese frieten. Proto ani my jsme neodolali kornoutku hranolek, které se tu prodávají snad na každém rohu. K tomu se podává spoustu různých omáček a ani my nevěděli, kterou dřív. Jsou vynikající! Hned co jsem dojedla zaplula jsem ke stánku s horkými nápoji a rozkošnými vánočními hrníčky ve tvaru boty asi za 5 euro. Vím, že jsou už pomalu na každém trhu, ale tolik se mi líbil, že jsem si ho musela koupit.

Procházíme se po městě a přepadne nás chuť na vafli, která se tu také prodává na každém rohu a která k Belgii neodmyslitelně patří. Prodává se s tolika různými přísadami, že nevíte co dřív. S Martinem jsme zašli do jednoho specializovaného obchodu s vaflemi. Neměla jsem chuť na žádné ovoce a tak jsem si dala samotnou vafli se šlehačkou a čokoládou celkem za 5 euro. Martin si poručil vafli s jahodami, šlehačkou a čokoládou. Prodavačka s ironickým úsměvem uchopila kalkulačku a začala počítat jednotlivé ingredience. Z jejího výrazu šlo vyčíst, že si říká,, Joo chlapečku, až zjistíš kolik tě bude celkem stát, dáš si akorát vafli s cukrem jako všichni ostatní“ jakmile z ní vypadlo, že bude platit 9 euro, Martin překvapil svým kamenným výrazem a odpovědí :

,, yes, it´s okey“ a paní šla do vejvrtky. To mě opravdu rozesmálo.
Ještě jsme se trochu prošli po náměstí, a protože jsme byli docela unavení a na večer jsme plánovali další zábavu, rozhodli jsme se, že si na hotelu odpočineme.


Odpočatí jsme vyrazili do hospůdky, která byla hned na rohu ulice. Pivo Jupiler bylo vynikající, ale na české zrzavé krásky to samozřejmě nemá. Belgie je proslulým výrobcem piva. Belgičané ho sice vypijí o něco méně než Češi, zato ale vyrábějí v poměru k velikosti země jednoznačně nejvíce druhů a typů piva na světě. Trochu nás překvapilo, že nám paní přinesla bez dotázání malá piva (0,25l). Při druhém kole jsme ji upozornili, že pijeme velké a pokračovalo se v zábavě. Hospoda byla příjemná, paní milá a ochotně nám k pivu nosila dobrůtky. Jednou to byli brambůrky, podruhé oříšky, pak salám a sýr. Paráda. Samozřejmě nám to neservírovala ze sympatií, všechno si naúčtovali.
Na pokoj jsme se vrátili pozdě večer a nabrali energii na třetí den naší návštěvy.


 

3. den

poslední den v Bruselu

Jakmile jsme se probudili, krásně sněžilo. Nevýhoda to byla v tom, že jsme měli před sebou celý den strávený venku. Letadlo nám totiž letí večer v 20:15 hod. Čas jsme si krátili procházkou po městě. Narazili jsme na senzační šmoulí krámek, zašli jsme do italské restaurace a ochutnali kromě pizzy i pivo Maes a nakoupili suvenýry. Jen počasí se nám moc nedařilo, když nesněžilo tak pršelo, ale zkazit jsme si tím den nenechali. Naposledy jsme to vzali cestou ještě přes čůrajícího chlapečka a udělali pár fotek. Dnes byl ve vězeňském a moc mu to slušelo. Chceme vidět ještě Královský palác a tak pokračujeme v cestě podle navigace. Co se týče onoho Královského paláce, je to údajně jedna z nejkrásnějších budov v Bruselu, skvost neoklasicistní architektury, který se rozkládá naproti upravenému parku Parc de Bruxelles ve kterém můžeme najít mimo jiné i budovu, v níž sídlí belgický parlament. Král Filip Belgický v paláci nebydlí, budova slouží pouze reprezentativním a administrativním účelům – konají se zde audience, slavnosti, hostiny, přijímají se zde cizí delegace. Úřaduje tu hofmistr, vojenský velitel nebo šéf královského kabinetu.

Hrozně rychlo to uteklo a vzhledem k tomu, že zrovna čeká na zastávce autobus na letiště Charleroi, jedeme s ním. Jsme promočení a rádi si odpočineme. Máme spoustu času, protože letadlo letí ve 20:20 a bude mít i zpoždění dvě hodiny.
Každopádně Brusel mě uchvátil a byl to nejhezčí dárek k svátku jaký jsem kdy dostala.
 


Atomium

Atomium

Atomium, Brupark

Pohled na Minievropu

výhled z restaurace v nejvyšší kouli Atomia

Pohled na Minievropu

Minievropa

model

Minievropa

model Prahy

model Prahy

model Prahy

model Bruselu

model Bruselu

model Bruselu, náměstí Grande Palace

Menneken Pis

Menneken Pis

Menneken Pis, čůrající chlapeček


Jaenneke Pis

Jaenneke Pis

Jaenneke Pis – čůrající holčička

Belgické pivo

specializovaný obchod s pivem

Belgické pivo

Pralinková lanovka

Vitrína specializovaného obchodu s pralinkami

Pralinková lanovka

Šmoulí obchod

Specializovaný šmoulí obchod, pro děti ohromující. Ale i pro nás :-)

Šmoulí obchod

Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Booking.com
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam