Spojené arabské emiráty

Cestopis 3 dny v Dubaji

Město, kde nic není nemožné

Petr Klauda
Napsal/a 16 článků a sleduje jej/ji 1 cestovatel
(1 hodnocení)
Cestopis 3 dny v Dubaji
Vloženo: 13.10.2019
Autor: Petr Klauda © gigaplaces.com
Vhodné pro:
Rodiny s dětmi

Hlavní město stejnojmenného emirátu zbohatlo zejména díky ropě a v poslední době i turistickému ruchu. Náchází se tu mnohá nej a přestože během roku teploty v podstatě nikdy neklesnou pod 15°C, dá se tu i lyžovat. Vypravme se za některými jeho unikáty.

3 dny v Dubaji

Kdybychom do Dubaje přeletěli kolem roku 1970, čekalo by nás malé ospalé letiště s jedinou ranvejí a budovou menší, než je ta na starém letišti v Ruzyni. Vzhledem k tomu, že se tak ale stalo skoro o 50 let později, vítá nás třetí největší letiště světa, s několika terminály, s desítkami odletových gejtů, kilometry eskalátorů a travelátorů, s početnými ukazateli času nesoucí pyšné firemní označení Rolex, a taky nejpočetnější flotilou dvoupatrových Airbusů na světě. A změnilo se nejen letiště. Za tuto dobu se rovněž zvýšil počet obyvatel města ze 170.000 na dnešní počet, pomalu atakující třímilionovou hranici. Zisky z těžby ropy masivně ovlivnily výstavbu a rozvoj nejen Dubaje, ale celých Spojených Arabských Emirátů. A jelikož peníze dokážou mnoho, najdete tu ty „NEJ“ místa, která by tu nebýt „černého zlata“ prostě vůbec nebyla jako NEJvyšší budova světa, NEJvětší obchodní centrum na světě, NEJluxusnější šestihvězdičkový hotel, NEJdelší systém metra bez řidiče na světě nebo krytá sjezdovka pro tyto končiny tak netypická, či umělý palmový ostrov.

Tak se teď pojďme na některé z nich podívat. V první řadě je potřeba vyřešit, jak se po městě pohybovat, protože vzdálenosti mezi jednotlivými atrakcemi jsou i desítky kilometrů. Pujčení auta vzhledem k intenzitě dopravy není nejlepší nápad. V Dubaji existuje rozsáhlý systém městské dopravy a ceny jsou pro nás hodně příznivé. Celodenní jízdenka platná pro autobusy, tramvaje a metro stojí 20 EAD, což je nějakých 125 Kč. Na počátku je třeba zakoupit kartičku, pro turisty je nejvhodnější buď červená NOL karta, která je levnější ale jízdné je pak o něco dražší nebo tzv. Silver NOL kartu, která stojí o pár drobných více, ale jízdné je pak levnější (celodenní jízdenky se to netýká). Dubaj je pak rozdělena na tři zóny a jízdné se propočítává dle počtu projetých zón. Do jedné jízdy se ale započítávají i tři přestupy a např. pro 2 a 3 pásma platí až 180 minut. Důležité upozornění kartička se čipuje jak při nástupu, tak při výstupu z vozidla. A revizoři chodí, to vím z vlastní zkušenosti.

Ještě upozorňuji na některé odlišnosti městské dopravy, čelní vozy metra a tramvají jsou vždy určeny jeden pro ženy a děti a jeden je tzv. Gold Class tedy 1. třída pro držitele zlatých karet za dvojnásobné jízdné. V autobusech je přední část určena rovněž ženám a invalidům, ale projít jí může kdokoliv. A platí tu zákaz žvýkaní na což upozorňují vylepené piktogramy. Městská doprava je v provozu od 5 do 24 hod, ve čtvrtek a v pátek až do druhé hodiny ranní, intervaly u metra jsou ve špičce asi 3 minuty, ale i tak někdy v dobách návratu z práce mohou být soupravy přeplněny. Autobusy pak mají intervaly mezi 15 a 30 minutami a jejich použití může být trochu náročnější, protože některé informace (např. plánky linek) jsou zastaralé.

Další možností dopravy v Dubaji jsou vozy taxislužby, které provozuje místní dopravní podnik a jsou více než příznivé. Za 11 kilometrovou trasu jsme dali v přepočtu i s dýškem 250 Kč. Existují i taxíky s růžovou střechou, které jsou určeny pouze ženám a ty najdete pak i za volantem.

Tak dopravu máme vyřešenou a vyrážíme za první zajímavostí, umělý ostrov Palm Jumeirah (ve tvaru palmy). Ideální je jet červenou linkou metra do stanice Damac a tady přestoupit na tramvaj, která nás zaveze k monorailu na výše zmíněný ostrov. Tramvaj je trochu zvláštní, nepoužívá trolej, ale proud odebírá ze třetí kolejnice mezi kolejemi. Jak je v Dubaji všude zvykem, je klimatizovaná a čekárny rovněž. Z tramvaje vystupujeme na zastávce Palm Jumeirah a patrovými garážemi (nad kterými se ještě něco přistavuje) po směrovkách přicházíme ke stanici monorailu. Jelikož se jedná o privátní firmu, karty na městskou dopravu zde neplatí a tak nás cesta zhuba 5 kilometrů tam a zpět vyjde na necelých 200 Kč. Ale stojí to za to.

Monorail je vlasně taková dráha o jedné kolejnici, na které jezdí převážně nad terénem, tedy ideální pro kochání se a pořizování fotek, jen ovšem kdyby to nebylo přes tmavá skla. Vznášíme se nad terénem pomyslným kmenem palmy, odkud vycházejí jednotlivé listy s rodinnými domy, za pravděpodobně astronomické ceny. Monorail má i jednu mezistanici a druhou, která se teprve staví. K poslednímu prstenci s hotelem Atlantis pak překonává mořskou hladinu, zatímco silnice se na něj dostává podmořským tunelem. Před konečnou stanicí ještě vidíme vodní park se spoustou atrakcí.

Protože se na ostrově (skoro jako všude v Dubaji) pořád něco staví je tu trochu chaos. Vycházíme na promenádu s výhledem na moře a snažíme se obejít hotel. To se nakonec s menšími problémy podaří a dostáváme se na pláž hotelu (i ta je zúžena kvůli stavbám). Kolem hotelu jezdí takové minibusy v podobě golfových vozíků a svážejí a odvážejí hosty na pláž a k místům dalších volnočasových aktivit. A kdo si chce dát sprchu, může využít ne plážích stylovou, imitující děravé dřevěné vědro. Při pokusu o návrat zpět ke stanici monorailu nakonec musíme projít hotelem, který vlastně plní i funkci luxusního nákupního centra a je tu i menší akvárium.

Další naše trasa vedla k nejvyšší budově světa Burj Khalifě. K ní je potřeba vrátit se po červené lince metra do stanice Dubaj Mall/Burj Khalifa a odtud ještě pokračovat asi 15 minut chůze prosklenými tubusy do obchodního centra Dubaj Mall. Krom řady obchodů zde najdete i směnárny, takže pokud je potřeba vyměnit peníze není problém. Zároveň se tu i v relativně dobrých kurzech dají nakoupit pro nás exotické měny jako např. omáská, indická, bangladéšská, bahrajnská, pakistánská…tedy pokud například pokračujete do dalších cizokrajných destinací, lze se tu předzásobit.

Vstupenky na nejvyšší budovu světa je nejlepší koupit přes internet na oficiálních stránkách. Nejvhodnější doba pro návštěvu je prý při západu slunce, ale pozor, vzhledem k tomu, že Dubaj se často zahaluje do smogového oparu a viditelnost není nejlepší nemusí to být vždy dobrá volba na navíc za tento atraktivní časový úsek se připlácí a ne málo. Už ten fakt, že vstup na tento mrakodrap společně s akváriem v obchodním domě, vychází i po jisté slevě za kombinovanou vstupenku přes 1500 Kč stojí za pečlivé zvážení. Přímo na místě může být cena i víc než dvojnásobná.

Do budovy je pak vstup přímo z obchodního centra a pustí vás tam asi tak 15 minut před aktuálním časem uvedeným na vstupence. Ale i pak se obrňte trpělivostí, nejprve u pokladen Vám voucher z tiskárny vymění za vstupenky, pak budete podrobeni důkladné kontrole, pak si vás vyfotí, aby mohli kasírovat i při odchodu z budovy a pak si ještě počkáte frontu na jeden ze 3 výtahů, které návštěvníky dovezou na vyhlídkovou plošinu ve 124 patře ve výšce 452 metrů. Cesta výtahem trvá za jednu minutu a přesto že není prosklený, během celé jízdy na jeho stěnách je promítána cesta vzhůru, jako by jel otevřeným prostorem s výhledem na město. Tady už vystupujem a virtuální realitu střídá realita opravdová. Výhled do několika stran svítícího velkoměsta je úchvatný a je ještě umocňován v půlhodinových intervalech programem dubajské fontány u paty mrakodrapu. Nechybí samozřejmě ani všudypřítomní fotografové, aby z návštěvníků vytáhli nějaký ten dirham. Ve 124 patře je vyhlídka pod širým nebem a průzory mezi okny lze fotografovat aníž bychom mezi panoramou a objektivem měli sklo. Vyhlídka o patro výše je pak už běžné patro a fotografie také díky ne moc čistým oknům za moc nestojí. Ještě fronta na výtah zpět který nám zase přehraje historii výstavby a tu si konečně můžeme přečíst i dole ve spojovací chodbě mezi mrakodrapem a obchodním centrem a taky si prohlédnout model ještě vyšší budovy, jejíž stavba se už plánuje.

Když jsem psal o dubajské fontáně, ta je rovněž přístupná z obchodního centra Dubaj Mall, její program začíná v 18 hodin a vždy zhruba v půlhodinových intervalech hraje jednu skladbu, přičemž se střídá hudba arabská s tou světovou. Fontána je zdarma a lze si ji prohlédnout z několika míst u jezírka nebo z verand u restaurací obchodního centra. Nejlepší pohled je udajně z loděk, které si za půlhodinovou plavbu účtují zhruba 350 Kč.

V centru lze nakoupit i suvenýry a je tu taky velké akvárium, jež bylo zahrnuto v kombinované vstupence na Bjur Khalifu. Opět nezbytné focení a dále už pokračujeme tunelem, kde plave řada exotických ryb včetně žraloků, rejnoků nebo piraň. Akvárium je rozděleno do několika pater a v tom horním najdeme takovou minizoo kde chovají například aligátory, medůzy, želvy, chameleony a také v této zemi značně exotická zvířata – vydry.

Další den nás čeká tak trochu druhá strana Dubaje, historická centra Deira a Bur Dubaj. Jelikož náš hotel se nacházel asi 1,5 km od pevnosti Al Fahidi, tentokrát jsme k přesunu zvolili vlastní končetiny. Pevnost se nachází na stejnojmenné ulici a je v ní muzeum mapující historii a zvyky Dubaje, můžete tu shlédnout jak vypadali ve staré Dubaji domácnosti, škola, obchody, ale třeba i lodě. Vstupné je spíše symbolické 5 AED. Vlastně v celých emirátech je to tak, že hlavní taháky jsou předražené a ten zbytek je buď levný a nebo zadarmo.

Kousek od muzea už začíná opravdový Souq neboli tradiční trh, ovšem s velmi dotěrnými prodavači. Jakmile už jednou vejdete dovnitř obvykle neodejdete bez toho aniž byste neudělali nákup. A během tohoto nákupu se z ceny v tisících dirhamů může stát i nasmlouvaná cena pod stovku, a i za to jsou prodavači vděčni. Pokud ale nechcete trávit desítky minut v obchůdku a čelit všem možným nabídkám, tak na zvaní prodavačů vůbec nereagujte. A uklidnit se po takovém nákupu můžete i u výborné a osvěžující šťávy z cukrové třtiny, kterou tu nabízejí prodavači nápojů a rychlého občerstvení.

Na tento trh pak navazuje stará čtvrť Al Shindagha, tradiční centrum Dubaje, kde jednu dobu pobýval šejk Al Makhtoum který vládl emirátu Dubaj a vytáhl ho z recese až k ekonomické prosperitě. V jeho domě se nachází muzeum, kde lze spatřit i tu fotografii letište, o kterém jsem mluvil hned v úvodu. Muzeí je v oblasti více, nicméně i zde pokračuje stavební činnost, tak ne vše bylo otevřeno.

Vracíme se podél Dubai Creek až k přístaviští malých dřevěných motorových člunů, kterým se říká Abra, a které vás po zaplacení malého stříbrného penízku s motivem přomínajícím Aladinovu lampu (1 dirham) převezou na druhou stranu do čtvrti Deira. V této časti se trhů nachází více, je to zejména trh s kořením (Spicy Souq) a trh se zlatem (Gold Souq). Především ten druhý stojí za divení se a fotografování neskutečných zlatých náhrdelníků (v některých případech spíš koberců). Za oběma trhy přes hlavní silnici měl být ještě trh rybí, ale vzhledem k čilé stavební činnosti v jeho okolí jsme se k němu nedostali. Za ním se nachází ještě pobřežní promenáda ale…Takže sedáme na metro na stanici Palm Deira a vracíme se na hotel.

K Dubaji patří také koupání. Řada pláží ovšem patří různým hotelům a těch veřejných není tolik. Tak aspoň jedna u toho šestihvězdičkového hotelu ve tvaru plachty Burj Al Arab. Vydáváme se metrem červenou linkou do stanice Mall of the Emirates. Nad ním se ční velliký tubus a právě v něm je lanovka s lyžařskou sjezdovkou. Ale vzhledem k tomu, že sněhu máme u nás v zimě dostatek, tato atrakce nás tolik neláká. Tak jen přestupujeme na autobus linky č. 81, která směřuje k pobřeží. Od zastávky u hotelu (mimochodem autobusové zastávky jsou rovněž klimatizované…pokud tedy klimatizace funguje) se kousek vracíme a procházíme si další trh Souq Madinat Jumeirah. Tento krytý a již moderní trh je obklopen kanály a nachází se tu i četné restaurace které ovšem v řadě případů otevírají až ve večerních hodinách.

My se ale přesouváme dále. Míjíme již výše zmíněný hotel, další zábavní vodní park a po několika stovkách metrů konečně přicházíme na veřejnou pláž Jumeirah Beach. No upřímně, výhled na hotel a možnost pořízení hezké fotky kazí jeřáby v okolí (opět se něco staví), chybí tu převlékárny (na místním WC je zákaz převlékání), voda má koncem září teplotu jako ve vaně a u sprch je to podobné, no ale vykoupali jsme se v Dubaji.

To by bylo z Dubaje vše, samozřejmě že toto město nabízí ještě podstatně více, ale my jsme pobyt rozšířili o výlet do ománského Muscatu a vesnice Hatta, takže na víc čas prostě nezbyl. Často se píše, že Dubaj je prostě drahá, no asi ano pokud budete ubytováni v pětihvězdičkových hotelích, ale pobyt se dá pořídit i podstatně levněji. Rovněž stravování nemusí být drahé a je pestré. V různých restauracích které nesou nálepky indické, pakistánské, jemenské, syrské a dalších jiných kuchyní se lze relativně levně a dobře najíst zejména v Deiře a Bur Dubaji ve starých čvrtích. Za hlavní jídlo i s nápoji dáte obyčejně 20 – 40 EAD, některá menu u řetezců rychlých občerstvení jsou i za poloviční cenu. A v nabídce jsou hlavně kuřata, ryby a plody moře. Jen člověk neznalý se orientuje podle obrázků. A pokud si chcete i levně nakoupit v Dubaji je řada obchodů označených 1 – 20 EAD, kde za malý peníz seženete jak upomínkové předměty, tak i oblečení nebo různé oděvní doplňky.

Zkrátka v Dubaji si na své přijde každý. Nezbývá než popřát: „Šťastnou cestu“.

Západ slunce u obchodního centra Dubai Mall
Autor: Petr Klauda © gigaplaces.com

Západ slunce u obchodního centra Dubai Mall

Večerní sluníčko se odráží v jezírku na kterém každý večer v půlhodinových intervalech předvádí fontána své hudební číslo.

Hotel Atlantis

Tento hotel nezapře své místo v Orientu. Nejhezčí pohled je na něho z monorailu překonávající moře z další části palmového ostrova.

Hotel Atlantis
Autor: Petr Klauda © gigaplaces.com
Hotel Burj al Arab
Autor: Petr Klauda © gigaplaces.com

Hotel Burj al Arab

Jediný šestihvězdičkový hotel na světě musí mít samozřejmě i vlastní heliport. Ceny ubytování tomu taky odpovídají.

Pevnost Al Fahídí

Tato pevnost se nachází ve čtvrti Bur Dubaj a dnes je v ní muzeum Dubaje.

Pevnost Al Fahídí
Autor: Petr Klauda © gigaplaces.com

Dubaj Creek

Nejtypičtější dopravou přes Dubaj Creek, jsou malé dřevené lodičky Abra, převážející cestující mezi čtvrtěmi Bur Dubaj a Deira. A pravě břeh druhé jmenované se nachází na obrázku a ve změti uliček jsou schované slavné tradiční trhy – súky.

Dubaj Creek
Autor: Petr Klauda © gigaplaces.com

Starobylá čtvrť Shindagha

Původní čtvrť v části BurDubaj, s několika muzeji, řemeslnými dílničkami, mešitami a nádechem Orientu.

Starobylá čtvrť Shindagha
Autor: Petr Klauda © gigaplaces.com

Byli tady (0)

Buď prvním, kdo tam byl!

Chtějí tam (0)

Buď prvním, kdo tam chce!

Byl jsi tam? Přispěj dobrou radou cestovatelům, kteří se chtějí vydat do téhle oblasti nebo si přidej místa do seznamu navštívených.

Chceš tam? Neni nic jednoduššího než se domluvit s ostatními a vyrazit na cestu nebo dostávat tipy na destinace kam se cheš podívat.

Aktivity

Praktické informace

Zatleskej autorovi článku!
Sdílej to:
Díky!

Byl(a) jsi tam? Napiš recenzi tohoto místa

Hodnotilo již 1 cestovatel

Byl(a) jsi tam? Napiš recenzi tohoto místa

Pro vložení recenze se musíš nebo

Láká tě Spojené arabské emiráty? Tak na co ještě čekáš!

Cestovní pojištění

Dobré cestovní pojištění je naprostá cestovatelská nutnost ať už vyrazíte kamkoliv. Vyber si to nejlepší dostupné!

Akční zájezdy

Pokud máte na svých cestách rádi, co nejméně starostí využijte akční nabídky cestovních kanceláří a cestujte bez stresu.

Levné letenky

Začni svou vysněnou cestu tím, že si pořídíš tu nejlepší letenku za akční cenu. Je přeci zbytečné platit více.

Levné hotely

Vyber si v předstihu hotel dle svých představ. Nemusíš pak řešit na místě, že už je plno, nebo že se ceny zvýšily.

Akční průvodci

Vyber si z nabídky průvodců Lonely Planet za akční ceny, ať na své cestě nemineš nejlepší místa.

Doporučený článek

Magazín: Jak cestovat po Jižní Americe

Jižní Amerika je bezesporu jedním z nejpestřejších kontinentů světa. Uchvátí vás zde krásné hory, sopky a ledovce, slavný… pokračovat ve čtení

Jak cestovat po Jižní Americe