Belianské Tatry

Belianské Tatry

v podzimních barvách

Chci tam
Byl jsem tam
Hodnocení:Vynikající
Přelidněnost: Nadprůměrná
Obtížnost: Průměrná
Čas: 2 dny

Belianské Tatry se vymykají tomu, co známe z Vysokých Tater – místo žulových štítů tu najdeme bělostné vápencové skály a o něco nižší a zaoblenější hřeben pokrývají svěže zelené louky. Ačkoliv hlavní hřeben Belianek, jak se této části Tater zkráceně říká, je od roku 1978 uzavřený, i tak tu lze podniknout nádherné výpravy po značených trasách. Hlavním důvodem je ochrana vzácných druhů flóry a fauny i přírodního prostředí této části NP. Od r. 1993 je zpřístupněná naučná stezka Monkovou dolinou, která spojuje rázovitou obec Ždiar se Širokým sedlem a Kopským sedlem. Pohoří je významnou krasovou oblastí. Z množství jeskyň je turisticky zpřístupněná Belianská jaskyňa nad osadou Tatranská Kotlina.

Obsah článku
Ubytování
Recenze

1. den: Tatranské Matliare - Zelené pleso

Belianky mám ráda hlavně na podzim, kdy v případě jasného říjnového dne nemůže být pro fotografa lepšího místa na focení a pro turistu krásnějšího místa na kochání. Roste tu hodně jeřabin a pokud jim listy nestihly ještě zmrznout a opadat, naskýtají se úžasně barevné scenérie. Moje oblíbená trasa začíná na modré turistické značce v Tatranských Matliaroch a pokračuje dolinou Kežmarskej Bielej vody až k Velkému Bielému plesu. Po sestupu k Brnčálce (Chata pri Zelenom plese) se můžete vydat ještě na Jahňací štít (2 229m). Není to daleko a odpoledne tam už bývá méně lidí. Návrat se západem slunce, s výhledem na Lomničák s kamzíky za zády tak bude vaší odměnou.

Královny podzimu - jeřabiny

Z Tatranských Matliarov jdeme po modré značce dolinou Kežmarskej Bielej vody. U Šalviového prameňa zůstáváme na modré značče a dostaneme se do jeřabinového lesa. Tato cesta má krom menších výhod i jednu velkou – zbavíte se totiž davu turistů, kteří jdou na Brnčálku po žluté tou nejjednodušší cestou. Modrá vás za toto rozhodnutí neskonale odmění krásnými výhledy.

Královny podzimu - jeřabiny
Malý Kežmarský štít

Malý Kežmarský štít

Vysoké Tatry jsou na dohled

Výhled směrem k Jahňacímu štítu

Výhled směrem k Jahňacímu štítu

zde bych chtěla poprvé upozornit na špatnou českou výslovnost jména této hory, která mi přímo rve uši – ne, opravdu to není JAHŇAČÍ štít :)

Jeřabiny forever

jeřabin není nikdy dost

Jeřabiny forever
Potok vytékající z plesa

Potok vytékající z plesa

a taky příjemné místo k odpočinku po výstupu

Biele pleso

pokud jste si nedali svačinu na předchozím, téměř liduprázdném místě v trávě, máte možnost to napravit na této křižovatce cest, kde se setkávají turisté přicházející od Ždiaru nebo od Brnčálky

Biele pleso

U Bieleho plesa

stačí se otočit a krajina změní barvu

U Bieleho plesa

Plesa

Vydáváme se na sestup k Chatě pri Zelenom plese a opět je co fotit

Plesa

Jastrabia veža 2137m

Je velmi fotogenický vrchol zrcadlící se v Zelenom plese.

Jastrabia veža 2137m

Chata pri Zelenom plese

opět byl zajímavější odraz vodní hladiny

Chata pri Zelenom plese

Chata pri Zelenom plese

cesta na Jahňací štít začíná na žluté tur. značce přímo za chatou. Konec výstupu je trochu exponovaný, zajištěný řetězy a potkala jsem tam i lidi, co jim to dělalo problémy. Ale dle jejich obuvi soudím, že to byla zřejmě jejich první horská túra.

Chata pri Zelenom plese

Stoupání k Jahňacímu štítu (nikoliv JAHŇAČÍMU!) :)

Stoupání k Jahňacímu štítu (nikoliv JAHŇAČÍMU!) :)
Kamzík horský

Kamzík horský

Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) je druh divoké horské kozy a tihle Belianští jsou na turisty už opravdu zvyklí.

2. den: Zelené pleso - Kopské sedlo - Ždiar

Přejdeme hlavní část travnatého hřebene Belianských Tater a sestoupáme Monkovou dolinou do Ždiaru na autobus. Celá túra nezabere více jak 5 hodin.

Chata pri Zelenom plese

za ranního slunce opuštíme chatu a vydáváme se na příjemnou cestu přes Široké a Vyšné Kopské sedlo do Ždiaru

Chata pri Zelenom plese

Jeřabiny + plesa = Belianky

Jeřabiny + plesa = Belianky
Barvy podzimu se letos povedly

Barvy podzimu se letos povedly

Ždiarska vidla, 2141 m n. m.

jsme kousek od Kopského sedla, jemuž dominuje Ždiarska vidla (2141m), na kterou je však z důvody ochrany přírody vstup zakázán. Ždiarska vidla tvoří se sousedním Havranem doslova nerozlučnou dvojici, jakási siamská dvojčata Belianských Tater patřící neodmyslitelně k sobě. Oba vrcholy vyniknou při pohledu snad ze všech světových stran.

Ždiarska vidla, 2141 m n. m.

Loučíme se výhledem na Žiarskou vidlu a Havrana

Ze sedla následuje již jen dlouhé klesání, místy velmi prudké, ale jiná možnost jak se dostat do Ždiaru není.

Loučíme se výhledem na Žiarskou vidlu a Havrana

Panorama na závěr

Panorama na závěr

Články v okolí
Zajímavosti v okolí
Ubytování v okolí
Načítám
Chtějí tam
Chci tam
Byli tam
Byl jsem tam