Italský Velký Ráj
Vrchol Gran Paradiso je jedinou čtyřtisícovkou, která leží celá v Itálii a nedělí se o ní s žádnou zemí. Je považována za jednu z těch lehčích hor přes 4 000m, ale výstup vyžaduje určitou přípravu a fyzičku. Asi 2 roky jsem plánoval, jak se na ni dostat a sháněl vhodné parťáky, až první týden v lednu, kdy jsem měl volno, jsem našel příspěvek na facebooku, že shání lidi do počtu a cílem je právě Gran Paradiso. Bylo jasné kam pojedu :-)
Parkoviště pod Gran Paradiso
Tak jsme tady. Po náročné cestě autem, asi 12 hodin z Plzně, kde byl výchozí start pro odjezd autem (já jel, až z Frýdku-Místku :-) Jsou 3:00 a naše čtyřčlenná posádka ulehá ke krátkému spánku v autě v –15°C. Budí nás až svítání. Balíme věci, kontrolujeme výstroj a po ranní hygieně a kávičce za 1 euro v místním hotelu, vyrážíme k dnešnímu noclehu u chaty Vittorio Emanuele II ve výšce 2700m.
Hranice lesa
Od parkoviště je to kousek, co se začíná výstupem. Dalo by se říci, že je to skoro nástup do stěny, jak je výšvih, který nás vyvádí z lesa ven, prudký. Se zbraněmi, které máme, se však jde dobře a postupně se objevující výhledy dodávají na síle :-)
Cestou k chatě
Tady se šlo ještě dobře, sníh se moc nebořil a vítr foukal tak, abychom se moc nepotili pod nákladem. Pomalu se nám při tom objevovaly kopečky přes 3500m
Chata Vittorio Emanuelle II
Počasí vypadá idylicky, ale ještě než jsme dorazili k chatě, zvedl se prudký vítr, sil ubývalo a rychlost postupu se ztrácela. Značně vyčerpaní, složili jsme své batožiny v zimní chatě, nachystali dřevo a roztápěli sníh na vodu, aby bylo s čím hospodařit na večer.
Aklimatizační výstup
Aneb, vítr ještě zesílil. Abychom byli schopni lépe snášet zítřejší výšku, bylo nezbytné nastoupat ten den ještě pár set výškových metrů, bohužel vítr a propadání se ve sněhu nám dovolily dostat se asi 150m nad chatu, odkud už byl vidět aspoň vrchol naší zítřejší cesty.
Gran Paradiso
Odtud vypadá hora lehká a nevinná, to jsme netušili co nás čeká druhý den..
Svítání
Ráno bylo kritické, vítr celou noc bičoval naši chatu a ráno se mu nechtělo ustát. Přišli jsme k těžkému rozhodování, kdy bylo odsouhlaseno, že v tom větru zkusíme jít, kam to půjde. Za svitu čelovek jdeme vánicí hledajíc své stopy z předešlého dne. Bohužel svou nedbalostí jsem já i Zdeněk nechali sněžnice doma a to nás teď brzdí v pochodu. Rozdělujeme se na dvě skupiny, ta co má sněžnice a po sněhu skoro tančí a my co je nemáme a boříme se co tři kroky po kolena do sněhu. Až za svítání ve výšce něco pře 3000m sníh začíná být vyfoukaný na pevné desky a náš postup začíná dostávat na posunu. V dáli s mraky Mt. Blanc
Mt. Blanc 4808m
ranní monte bianco jak je nazýván italy
Vrchol na dosah
Než se dostáváme se Zdendou do místa, odkud je už vidět vrchol s celou parádou, vzalo nám to hodně sil. Neutišující vítr, zima, výška, vyčerpání, střídá euforie z výhledů, sluníčka a pocitu, že na to máme. Vše doprovázeno slovy: ,,Zdendo, je to zlé, když mě mrznou i paty? Nevím, nikdy mi paty nemrzly, …tobě mrznou i paty?! Pokud můžeš jít je to dobrý,,. A tak jdem pomalými jistými kroky, s pravidelnými přestávkami na vydýchání. Hranice 3500m už jde znát a do toho ten vítr. Najednou si uvědomuji že jsem to asi přepískl, že ztrácím morál a ani nevím jestli to chci vylézt. Morálně i fyzicky na dně, se snažím dohnat Zdeňka, abych mu řekl, že končím, že už toho mám dost, ale Zdeňek si jde svou a vždy, když se otočí, mě vidí za sebou jak jdu, tak pokračujeme až na vrchol :-)
Gran Paradiso 4061m vrchol
Byl to můj první střet s tak vysokou horou a ještě v zimním období. Výškovou nemoc jsem nikdy nepocítil, takže to co následovalo, při každém dalším kroku pod vrcholem, se dá vyjádřit slovy jako totální vyčerpání, slabost, nutkání jít spát, a návaly zvracení, do toho již zmiňovaný silný vítr, zima, narušený morál. Ale když už jsem tady, přátelům i vrcholu téměř na dosah, jsem si řekl, že to nevzdám, i v rámci dobrého času, kdy mi pořád zbývalo asi půl hodiny k dosažení vrcholu, než to otočíme na sestup. Nevím, kde se to ve mě vzalo, ale velice pomalými kroky, s častým vydýcháváním, dosahuji vrcholu přesně ve 12:00. Tedy v čase 7hodin chůze od chaty a převýšení asi 1400m. Asi až po 15 min si začínám uvědomovat, že jsem na vrcholu své vysněné hory, pokořil hranici 4000m, a hned v prvním týdnu si splnil svůj dlouhý sen :-) Po chvíli se mi vrací síla, chuť do života a návaly které jsme cítil při výstupu odezněly. Hora mě přijala. Bohužel, díky mému včasnému příchodu, taky včasně odcházíme zpět dolů. Počasí se razantně kazí a z jasné oblohy se stává v místě sestupu totální mlíko, kde nejde vidět 5m před sebe…
Mrak přichází
Tady to ještě vypadá schůdně, ale během asi 15 min přišel takový mrak, že nebylo vidět na krok. Snažím se jít podle stop maček, které občas vidím ve sněhu a tím nesejít z cesty, bohužel díky větru jsou stopy občas zaváté sněhem a sestup se tak stává trochu bojem o život, kdy prostě jdeme a snažíme se nejít příliš vlevo, kde je prudký sráz, ani příliš vpravo, kde nás čeká sešup ledovcem. Naštěstí je hřbet hory dostatečně široký a my se po asi hodině dostáváme pod mrak, který už halí celou naši oblast. Tím však trápení neutichá, vítr má stále co říct a bičuje nás pro změnu krystalky ledu odlamujících se od zmrzlého sněhu. Až značně dole, kdy se nacházíme pod hranici 3000m ve žlabu z ustupujícího ledovce se vítr mírní a dává nám trochu spočinout. K chatě docházíme téměř za svitu čelovek vyčerpaní a zároveň spokojení z úspěšného dne. To nás, ale čeká rutina při chystání dřeva na oheň, roztápění sněhu, věření čaje a večeře. Joo horal, ten těžký chleba má :-D
Sestup na parkoviště
Další den vyrážíme zpět na parkoviště brzo ráno za svitu čelovek. Ještě nás čeká cesta na parkoviště k autu. Cesta dolů ubíhá dobře, svítání zastínilo mraky, ale postup je rychlý a místy si troufáme jet i po zadku, což nám přidá na radosti :-) Na parkovišti v místní restauraci, si opět dopřáváme espresso za 1euro, děkujeme hoře, že nás přijala a nechala ve zdraví všechny sejít dolů. Zároveň začíná malá oslava zdolání vrcholu a odjezd zpět do vlasti.
Závěrem
Vše bylo dopředu pěčlivě naplánováno a hlavně nám vyšlo počasí, protože v lednu roku 2017 nebylo moc sněhu. V tu dobu bylo právě v místě Gran Paradisa hlášeno jasné počasí, jinak celé Alpy a Karpaty hlásily zataženo se sněžením. Veškeré věci byly prokonzultovány, i to že nám chyběly sněžnice, bylo bráno v potaz že buď to dáme nebo se otočíme zpět na chatu. Se Zdendou jsme ale dříči a tak to šlo až nahoru :-) Chtěl bych tak poděkovat Pavlovi, za jeho organizaci a uskutečnění mého snu, Zdendovi za jeho povzbuzování a přítomnost a Kamči, která byla prostě s námi a stmelovala naši partu :-)
Články poblíž
Giga List: Alpské výstupy na vrcholy vyšší 3 500m
Valná většina vrcholů v Alpách vyšších než 3 500m n.m. patří již k těm obtížnějším s nutností výstupu přes sníh a led. Nejsou to… pokračovat ve čtení
Láká tě Itálie? Tak na co ještě čekáš!
Cestovní pojištění
Dobré cestovní pojištění je naprostá cestovatelská nutnost ať už vyrazíte kamkoliv. Vyber si to nejlepší dostupné!
Akční zájezdy
Pokud máte na svých cestách rádi, co nejméně starostí využijte akční nabídky cestovních kanceláří a cestujte bez stresu.
Levné letenky
Začni svou vysněnou cestu tím, že si pořídíš tu nejlepší letenku za akční cenu. Je přeci zbytečné platit více.
Levné hotely
Vyber si v předstihu hotel dle svých představ. Nemusíš pak řešit na místě, že už je plno, nebo že se ceny zvýšily.
Akční průvodci
Vyber si z nabídky průvodců Lonely Planet za akční ceny, ať na své cestě nemineš nejlepší místa.