Túra levádou 25 Fontes

Ranní výjezd do sedla Encumeada je příležitostí k pohledům na okolní horské hřbety. Ze sedla pokračujeme vlevo po silnici ER110.

Další zatáčky horské silnice nás vedou do výšky, téměř srovnatelné se sousedními vrcholy. O to více vynikají strmé svahy okolních hor.

Po jízdě mikrobusem z parkoviště k lesní správě dále pokračujeme pěšky. Cesta je značena a podél levády 25 Fontes je zprvu i dosti široká. Atraktivní je zejména okolní porost.

Zejména kvůli unikátnímu vavřínovému lesu je Madeira od roku 1999 zapsána na Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Vavřínový les je vlastně společenstvo zhruba 20 druhů dřevin. Cesta ke 25 pramenům nabízí rozhodně velmi zajímavou možnost podrobného průzkumu této přírodní zajímavosti.

Občas se hustý lesní porost rozestoupí a nabídne výhled na protější svah, ve kterém je vidět i úzký pruh v porostu, naznačující, kde se skrývá leváda.

Cesta vstupuje do půlkruhové kotliny, ze které se otvírá pohled na dvojstupňový vodopád Risco.

Krajina je prosycena vlhkostí, o různé potůčky a potoky není nouze. Ty často vytvářejí další malé bezejmenné vodopády.

Cesta od velkého vodopádu dále pokračuje jako úzká stezka podél levády a je často zabahněná a velmi kluzká.

Po levé straně ve směru postupu je hluboce zařízlé zelené údolí plné neprostupné vegetace, vláhy a mlžného oparu.

Zvláště v deštivějším období je v zavlažovacím kanálu hodně vody. Přetékající živel dělá cestu atraktivnější častým broděním.

Menší boční údolí leváda překonává malými můstky. Kdo ví, kdy byly poprvé vybudovány, každopádně stavitelům patří v tomto nepřístupném terénu úcta.

Je tu cíl naší cesty, jezírko, do kterého v mnoha pramenech padá z okolních svahů voda. Nevím, zda jich je přesně 25, ale je to velmi krásné místo, které se vyplatí i přes mokré boty navštívit.